Potravní řetězec v pasti masožravky

Špirlice nachová (Sarracenia purpurea) je severoamerická masožravá rostlina, která lapá hmyz do jednoduchých pastí připomínajících vysoké konve. Uvnitř se drží bazének dešťové vody, v němž tonou různé druhy hmyzu. Bližší pohled ale ukáže, že bazének představuje samostatný ekosystém s komplexním potravním řetězcem. Vědci z Harvardské univerzity prozkoumali pasti špirlic nachových, které rostou v Britské Kolumbii, Quebecu a Georgii. Uvnitř objevili 35 různých typů organismů a celý kontingent bakterií, které byly brány jako jeden typ.

Špirlice nachová (Sarracenia purpurea)|foto: Rob Lilieholm

Mohli si tak udělat představu o tom, co se stane, když do pasti masožravé rostliny spadne kořist – řekněme brouk. Dravé larvy much, které se vyvíjejí ve vodě, začnou jeho tělo rozkládat na menší části, na nichž se přiživují bakterie, které pak poslouží jako potrava dravým vířníkům. Do hry se ale zapojují také hlísti, droboučcí korýši, larvy komárů a mnohobuněčné řasy. Ekosystém uvnitř pastí masožravých špirlic je podle vědců natolik komplexní, že představuje ideální model pro zkoumání mnohem větších potravních řetězců, jejichž součástí jsou i velké šelmy jako například vlci.

Zdroj: ScienceDaily, Oikos