Potravinové doplňky: podvod nebo zázrak na počkání?

Proti takovým podvodům zavedl před dvěma lety Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) nový zákon, podle kterého nesmí obal potravinového doplňku lákat na něco, co nelze prokázat klinickými studiemi. Trh od podvodníků to ale nevyčistilo. "Dneska se může použít tzv. pending zdravotní tvrzení, které ještě nebylo zakázáno, na schválení teprve čeká. Teď je tady mnohem širší šedá zóna. Ten zákon je napsaný divně a vágně," míní odborník na výživu z IKEMu Pavel Suchánek.

Ještě závažnější jsou případy, kdy potravinové doplňky nejen že zdraví nevylepšují, ale dokonce mu škodí. Podle předsedy Asociace výrobců a dovozců potravinových doplňků Bohumila Hlavatého stáhne Státní zemědělská a potravinářská inspekce z trhu 80 až 100 výrobků, které mají prokazatelně nějaký problém. Časopis British Medical Journal zase popsal případ devětatřicetileté ženy, která skončila v nemocnici se žloutenkou typu B. Podle lékařů si žloutenku způsobila sama: užíváním potravinového doplňku složeného z mořských řas, srdečníku obecného a jmelí. Tedy zdánlivě neškodných bylinek.

V Česku pořizují potravinové doplňky nejčastěji ženy ve středním věku. "Ještě před sedmi, osmi lety byla cílová skupina 55+. V posledních letech ale věkový průměr dramaticky klesá, doplňky teď kupují především ženy 35+," všímá si předseda Asociace výrobců a dovozců potravinových doplňků Bohumil Hlavatý.