Potlačil Pinochet demokracii v Chile, nebo zabránil nástupu ještě horšího režimu?

21. prosinec 2015

Jistý muž v chilském rádiu do zdrcujících detailů popsal, jak se podílel na likvidaci odpůrců režimu Augusta Pinocheta. Od smrti bývalého diktátora uplynulo devět let, ale jeho odkaz nepřestává Chile rozdělovat. Může z něj plynout i poučení pro další latinskoamerické režimy?

„Pinocheta hodnotím spíše kladně,“ uvedl v pořadu Pro a proti ředitel Občanského institutu Roman Joch.

Podle něj bylo Chile země, která směřovala ke komunistickému totalitarismu, a to svým převratem Pinochet překazil, byť za strašnou cenu, a nastavil cestu oživení ekonomiky.

„Také jako jeden z mála diktátorů v dějinách se dobrovolně vzdal moci,“ dodal ředitel. Záporné aspekty ale nepopírá. „Byly tam přítomny, včetně vražd až 3000 nevinných lidí.“

Režim Salvadora Allendeho, který Pinochet pučem svrhl, se dostal k moci demokraticky a ústavní cestou. „Začal ale používat praktiky, které už s ochranou základních politických občanských svobod neměly mnoho společného,“ připomněl Joch.

„Allende měl na svědomí organizace bojůvek, které začaly zabírat různé části země, příliv interbrigadistů především z Kuby i celkovou atmosféru zastrašování opozice,“ tvrdí ředitel.

Chile trápily i zásadní ekonomické problémy, zruinovaná ekonomika a hyperinflace. „Za to byla zodpovědná socialistická politika prezidenta Allendeho. Nemyslím si, že by spojené státy byly zodpovědné za špatnou ekonomickou situaci v Chile.

„Spojené státy se nechovaly přátelsky k Allendeho vládě, protože byl radikální socialista, a stal se de facto spojencem Fidela Castra. USA nechtěly, aby se režim castrovského typu objevil v jakékoli další latinskoamerické zemi,“ vysvětlil Roman Joch.


Joch: „Allende měl na svědomí organizace bojůvek, které začaly zabírat různé části země, příliv interbrigadistů především z Kuby i celkovou atmosféru zastrašování opozice... Nesmíme zapomenout na to, že chilský parlament samotný krátce před Pinochetovým převratem vyjádřil naprostý nesouhlas s neústavní vládou prezidenta Allendeho, a vyzval k jeho sesazení.“

Historik Petr Rohel zásadně změnil počty obětí Pinochetova režimu. „Počet mrtvých je podle statistik vyšší: 15405 lidí, 2206 zmizelo beze stopy a 200 tisíc osob emigrovalo.“


Rohel: „Byla tam řada ekonomických neúspěchů, o tom není pochyb. Allende je chtěl řešit referendem a parlamentními volbami i za cenu, že by je prohrál. Pinochet, aby tomu zabránil, provedl vojenský puč, byť na poslední chvíli. A pochybuji, že o tom tajné služby USA nevěděly a nepodporovaly ho.“

„V Chile před Pinochetem byla demokracie, kterou diktátor potlačil,“ prohlásil filozof.

Chile bylo v ekonomické krizi, souhlasí Rohel. „Nelze ale zapomenout, že když Pinochet odcházel, v zemi bylo 33 % velmi chudých. Hospodářská krize trvala i za vlády diktátora.“

To, že v zemi působily malé bojové skupiny, historik připustil.

„Jejich vliv je ale sporný. Na druhé straně ale Spojené státy usilovaly o to se Allendeho vlády zbavit, a připravovalo se vojenské spiknutí,“ domnívá se Rohel.

Ten je přesvědčen, že právě Joch nebere v úvahu tyto zahraniční vlivy. „Například pevné rozhodnutí vlády Spojených států už před volbami, při kterých byl Allende zvolen, pokud možno této vládě zabránit.“

Historik se opírá o historické údaje. „Je zachycen autentický citát Henryho Kissingera, který říká: jestliže jsou voliči v Chile neodpovědní, my se na to nebudeme dívat, a musíme něco udělat.“

„Ať se díváme na ekonomické, sociální nebo politické problémy jakkoli, je otázka, jestli je můžeme řešit vměšováním,“ kritizoval domnělý podíl USA na nástupu Pinochetova režimu Petr Rohel.

autoři: tpa , oci
Spustit audio