Potlačení demonstrace na Národní třídě bylo jen příslovečnou poslední kapkou, tvrdí historik

18. listopad 2016

Dne 17. listopadu roku 1989 začala takzvaná Sametová revoluce. Byla živelnou a okamžitou událostí, nebo můžeme najít příčiny už v době předtím? A máme dostatek historických pramenů ke všem jejím událostem?

„Jednou z mnoha příčin je pád režimů v sousedních zemích, hlavně v Maďarsku, Polsku a východním Německu,“ uvedl v Magazínu Leonardo historik a politolog Jiří Suk.

Podle něj se celý tento společenský pohyb udál také v souvislosti s „perestrojkou" tehdejšího sovětského prezidenta Michaila Gorbačova. „Perestrojka celý emancipační pohyb ve středovýchodní Evropě umožnila.“

Napětí ve společnosti rostlo už ale od 80. let, a kulminovalo právě 17. listopadu 1989. „Šlo o souhru mezinárodních i interních faktorů,“ dodal Suk.


„Samozřejmě to také byla spontánní záležitost. Mluví se o poslední kapce, kterou přetéká příslovečný pohár, což byla právě demonstrace 17. listopadu 1989, která byla poměrně tvrdě, brutálně potlačena.“

Stále bílá místa v historii

Je možné zpětně popsat, co se dělo v hlavách tehdejšího vedení komunistického státu přímo 17. listopadu?

„To se moc dobře popsat nedá, protože jako historici nemáme primární zdroje jako třeba zápisy ze zasedání politbyra nebo přímo ze zasedání velícího štábu,“ konstatoval historik.

Dostupné jsou až rozhovory těch, kteří řídili policejní akci na Národní třídě. „Ale to je něco jiného, protože pro policii to byl vlastně běžný zásah.“

„Například rok 1968 můžeme poměrně dobře zmapovat díky zachovaným stenografickým záznamům, ale zde se musíme spokojit s rozhovory s pamětníky. Někteří jsou ochotni mluvit, vyšla také řada vzpomínkových knih, ale spíš se do těchto líčení mísí pozdější reflexe a výklad tehdejší situace, takže je potřeba brát je s rezervou,“ upozornil Jiří Suk.

autoři: jkl , oci
Spustit audio