Potkani čichají stereo

Každý z nás si užívá stereofonního poslechu nebo prostorového vidění, co mu uši i oči stačí. Příroda nás k tomu dokonale vybavila. Oči máme poměrně daleko od sebe a přitom se jejich zorná pole překrývají. Také uši nám od sebe "odděluje" celá lidská hlava, a tak nám z rozdílu zvuků zachycených levým a pravým uchem nedá velkou práci určit, odkud zvuk přichází. Pokud však máme něco najít po čichu, čeká nás strastiplná pouť za voňavým či páchnoucím cílem. Musíme mnohokrát nasát vzduch do nosu a hledat systémem "přihořívá, přihořívá, hoří". A nebo ne? Vědci při laboratorních pokusech zjistili, že lidé jsou za určitých podmínek schopní určit i bez složitého "čenichání" směr, odkud k nám vůně přichází.

V přírodě najdeme skutečné mistry v čichání stereo. Indičtí vědci ze zemědělské university v Bangalore zjistili, že laboratorní potkani dokážou určit směr, odkud k nim přichází i velmi slabý pachový podnět. Zvládnou to na jeden nádech a zcela jistě čichají "stereo". Každou nosní dírkou nasají vzduch do nozdry, kde citlivé buňky v čichové sliznici zachytí pachové molekuly. Vzniklé nervové podněty putují oddělenými "linkami" do čichového mozku. Tam je signál z obou nosních dírek porovnán. Pokud přichází vůně z jedné strany, je signál z bližší nosní dírky nepatrně silnější. Mozek potkana tento rozdíl odhalí.

Tým vedený Upinderem Bhallou dával žíznivým potkanům na vybranou mezi dvěma napáječkami - jedné vpravo a druhé vlevo. Vodu vždycky pouštěli jen do jedné. Jako ukazatel k fungující napáječce sloužila potkanům vůně vstřikovaná buď zleva, nebo zprava. Potkani reagovali na pachový signál tak rychle, že nemohli stihnout více než jedno "čmuchnutí". Vzduch přitom nasávali do nozder, jejichž ústí od sebe dělí pouhé 3 milimetry. Jaký asi mohl být rozdíl v intenzitě vůně zachycený v tak malém odstupu? Přesto se potkani nemýlili v určení správné napáječky častěji než dvakrát z deseti pokusů.

Kromě velké citlivosti čichu a dokonalé práce čichového mozku zřejmě potkani těží i z anatomické stavby nozder. "Sahají" totiž při nádechu pro vzduch "do strany" a nikoli před sebe. Potkan čichá levou nosní dírkou nalevo od sebe a na pravou stranu si touto nosní dírkou "sáhne" pro pachové molekuly jen málo. A naopak. Pravá nosní dírka "šátrá" po pachu především po potkanově pravici. Výsledky výzkumů Bhallova týmu zveřejnil americký vědecký týdeník Science. Indičtí vědci přiznávají, že nemají důkazy o tom, že by byli "stereo" čichem vybaveni i jiní savci. Přesto jsou si skoro jisti, že prostorovou orientaci zvládají svým vynikajícím čichem například psi. Také otázka lidské schopnosti čichat "stereo" se zřejmě opět vrátí do hry a vědci ji začnou zevrubně studovat.