Posun brexitu je noční můra už i pro legislativce Evropského parlamentu. Hrozí vážná ústavní nejistota, varuje Žantovský

21. březen 2019

Přiblížilo se, nebo spíš oddálilo datum odchodu Británie z Evropské unie? Poslední vývoj kolem brexitu, který má (nebo měl) proběhnout už za osm dní, totiž znamená hlavně chaos.

Ondřej Houska: Odklad brexitu může být rozumný, jeho zrušení nikoliv

Ondřej Houska

Brexit je zásadní chybou a nebylo by nic lepšího, než kdyby nenastal. S jeho zrušením jsou ale spojeny takové komplikace a rizika, že by bylo lepší, aby Britové z unie skutečně odešli. Samozřejmě po vzájemně odsouhlasené dohodě s unií.

Ředitel Knihovny Václav Havla a bývalý český velvyslanec ve Spojeném království Michael Žantovský v Interview Plus řekl, že nad otázkou, jaký vůbec má smysl termín brexitu prodlužovat, si teď lámou hlavu asi všichni. „Je to bezprecedentní stav a dlouho se v mezinárodní diplomacii něco podobného nestalo.“

Není prý sporu o tom, že nejednotnost britského parlamentu staví Spojené království do daleko slabší pozice, než je dnes evropská 27. „Do poslední chvíle si ale budou Britové testovat evropskou jednotu a hledat názorové rozdíly,“ myslí si Žantovský.

Britská premiérka Theresa Mayová už oficiálně požádala Evropu o odklad do konce června. S žádostí ale musí souhlasit všechny členské státy. Dnes už víme, že zatímco některé státy (včetně Česka nebo Rakouska) předem souhlasí, francouzský prezident Emmanuel Macron, alespoň podle spekulací médií, hodlá návrh vetovat.

Problém jsou volby

Kámen úrazu jsou totiž volby do Evropského parlamentu (EP), které u nás proběhnou 24. −25. května. Evropská komise už varovala, že před definitivním rozhodnutím o posunu termínu brexitu je nejdřív potřeba vyřešit otázku voleb, tedy jestli se jich má zúčastnit i odcházející Británie, nebo ne. A nejen tu.

Problém brexitu je, že Mayová ho nechce a nechá si od EU diktovat, tvrdí šéf Liberálního institutu Pánek

Brexit

Do plánovaného odchodu Velké Británie z Evropské unie zbývají necelé dva týdny. Situace v zemi je ale stále velmi nepřehledná a premiérka Theresa Mayová požádala o odklad brexitu do konce června. Jak pravděpodobný je tzv. neřízený brexit?

„To je pro legislativce teď opravdu noční můra,“ přiznává bývalý diplomat. I proto, že se termín voleb kvapem blíží.

„Právně by vznikla ústavní nejistota, která by mohla ohrozit chod celé Unie. Pokud by totiž Velká Británie byla pořád členem, a to bude až do dne brexitu (29. března, nebo 30. června), mají i britští voliči právo volit své zástupce.“

Britů je dnes v EP 73, což je celá desetina. „Jenže mezitím Unie změnila vzájemné poměry. Snížila počet poslanců, aby kompenzovala úbytek křesel a teď by se to zas mělo měnit?“ Až dosud se předpokládalo, že se po odchodu Spojeného království sníží počet poslanců ze 751 na 705. Část uvolněných křesel (46) mělo být dočasně zmrazeno a obsadit je měli politici z případných nových členských zemí.   

Aktualizováno 22. března:
Na včerejším summitu lídrů 27 v Bruselu padlo rozhodnutí, podle kterého Unie souhlasí s odložením brexitu, ale buď do 12 dubna, nebo 22. května. Mayová tak s odkladem do 30. června neuspěla.

Chybět mi bude britská demokracie

Michael Žantovský zná Británii jako své boty. Co mu bude po brexitu nejvíc chybět? „Je to jejich přístup k demokracii a jejím pravidlům, který je v lidech hluboce zažitý a zakořeněný. Funguje i dnes, navzdory tomu, že nemají psanou ústavu,“ odpovídá.

Brexit: Komedie omylů? aneb Evropa na rozcestí. Přijďte diskutovat na další debatu Plusu!

Veřejná debata o brexitu

Další veřejná debata Plusu se bude věnovat dramatu, které se už téměř tři roky odehrává kolem brexitu. Proč je odchod Británie z Evropské unie tak složitý?

Přes velký pokřik v parlamentu nakonec všichni akceptují jeho rozhodnutí. „Je to vidět i na přístupu k referendu, na rozdíl od toho kontinentálního a trochu i utilitářského systému. Když se tady jedno referendum nepovede podle našich představ, tak uděláme druhé… V Británii se o druhém brexitovém referendu hovoří jako o zradě na voličích i na principech demokracie.“

To, co dnes vidíme ve Westminsteru, je podle Žantovského zmatek a nevídaný chaos, který stabilitě země jistě neprospívá. „Ale nevidíme společenský rozvrat, rozvrat v hospodářství nebo nějaké násilí na ulicích. Z toho usuzuji, že britský systém stále funguje v demokratických mantinelech,… což je nesrovnatelné s tím, co se děje v Paříži. Tam se už vnitropolitické konflikty vylily mimo instituce, kam patří,“ dodává Michael Žantovský v Interview Plus.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu. Ptal se Jan Bumba.

autoři: Jan Bumba , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.