Postavit se nespravedlnosti je možné za každého režimu. Nikdo nikoho nenutí být soudcem, říká k Fremrově kauze Hilšer
Je relevantní současná debata o předlistopadové justici, kterou vyvolala nominace Roberta Fremra na ústavního soudce? „Debata musí být, dokud veřejnost cítí potřebu debaty,“ uvádí v Pro a proti bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu a členka prezidentova konzultačního panelu Ivana Janů. Nezávislý senátor Marek Hilšer dodává, že ještě žijí ti, kterých se rozsudky komunistické justice dotkly, je tedy nutné se jimi stále zabývat.
Snaha vyrovnat se s nespravedlivými rozsudky minulého režimu začala už po jeho pádu. „Kdo ale tu debatu tehdy mohl vést? Kdo mohl dělat posudky na ty, kteří se v režimu angažovali tak, že porušovali základní lidská práva? Ti, kteří byli stejně namočení,“ vysvětluje Janů.
Hilšer souhlasí, že porevoluční situace byla pro zjednávání nápravy křivd velmi obtížná a uvádí příklad. „Komunistická justice, která vedla kádrové posudky na tyto soudce, je pak vydala těmto samotným soudcům.“
Soudce a učitele nemůžete vyměnit do rána, v krátké době. To zavání zhroucením systému.
Ivana Janů
Tlustou čáru udělat nejde, pokračuje senátor. „Byli jsme teď konfrontováni s tím, že kandidát na ústavního soudce má ve své minulosti případy, o kterých se teď debatuje. Musíme se tomu postavit, ne to zametat pod koberec. To by potvrdilo, že k vyrovnání nedochází.“
Nelze prý zpochybnit, že Fremr je výborný právník se zkušenostmi z vysokých i mezinárodních soudů včetně Haagu a Rwandy. „Ale kauzu Olšanské hřbitovy jsme neznali my, ani prezident, a byla neočekávaná. A na jmenování ústavního soudce závisí nejen spravedlnost, ale i důvěra veřejnosti v právní stát,“ varuje právnička.
Diskuze o profesionalitě pana Fremra asi není, ale je problém s morální integritou.
Marek Hilšer
Soudce musí být schopen a mít odvahu bránit spravedlnost a základní lidská práva za všech okolností. „Ústavní soudce se může ocitnout v opozici vůči prezidentovi, který ho jmenoval. A když se dostane do rozporu svědomí soudce s kauzou, kterou řeší, tak musí být schopen třeba i odejít do jiného povolání,“ vyzdvihuje nutnost mravní integrity Ivana Janů.
Čtěte také
„Existuje pojem zákonného bezpráví, které se řešilo zejména po válce v Německu. Ukázalo se, že není možné soudit podle toho, co je psáno, ale že existuje spravedlnost jako taková. Kdo se poddá a nesleduje ji, tak se proviňuje. A trápí mě, že i dnes slyšíme, že se soudci nemohli proti systému postavit. Ten ale nikoho nenutil být soudcem,“ shrnuje Marek Hilšer.
Související
-
Fremr uspěl. „Jeho minulost je podle některých senátorů ale stále nevyjasněná,“ popisuje komentátor
Senát schválil všechny tři prezidentovy kandidáty na ústavní soudce – Veroniku Křesťanovou, Kateřinu Ronovskou a Roberta Fremra. Ten ale získal podporu jen těsně.
-
Kandidát Fremr? Pokud vzniká u ústavního soudce pochybnost, není to dobrá zpráva, říká Vystrčil
Ústavní soud čeká výměna dalších soudců. O kandidátech, které navrhl prezident Pavel, má ve středu rozhodnout Senát. Jméno Roberta Fremra ale vzbuzuje kontroverze.
-
Kysela: Ústavní soud musí odpovídat poptávce společnosti. Minimem by měly být čtyři nové soudkyně
Pro doplňování členů Ústavního soudu požádal prezident Petr Pavel celkem 23 institucí, které by měly nové soudce nominovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.