Poslední dubnoví "Hosté do domu"

O nedávno postavené sluneční škole v extrémních podmínkách indického Himaláje jsme si ve středu povídali se zakladatelem tohoto projektu Janem Tilingerem. Jak nám vysvětlil, nejedná se jen o budovu školy vystavěnou ve výšce 4200 m n.m., prováděnou z ekologických materiálů tradiční cestou. Ale hlavně o přinesení vzdělání do zapomenutého kouta světa, který v nedaleké budoucnosti bude vystaven vlivu civilizace. S moderátorem Vladimírem Krocem si povídali také o benefičním projektu sdružení Surya na podporu celoroční výuky v Kargyaku. Tato organizace stále hledá dobrovolníky, kteří by na škole učili. Prý se jich hlásí slušný počet, ale relativně málo z nich to myslí vážně. "Chtěli bychom, aby odjeli minimálně na půl roku, aby si na ně děti zvykli. A to se ne každému chce", vysvětlil Jan Tilinger, který je také fotografem a náruživým cestovatelem. Toulal se stopem po Iránu, Turecku a bývalé Jugoslávii, projel na motorce Afganistan a uskutečnil cestu kolem světa. Prý ho vždycky zajímalo "co je za kopcem" a to ho vedlo k poznání mnoha koutů světa.

Jak se vyrábí mistrovské housle nám v pondělí prozradil Jan Špidlen. Jeho pradědeček se učil houslařskému řemeslu v carském Rusku. On sám reprezentuje již čtvrtou generaci a, jak se přiznal moderátorce Daniele Brůhové, snaží se jít ve stopách svých předků. Vše nasvědčuje, že se mu to daří, protože za své housle získal světová ocenění. Za svůj největší úspěch považuje, jak poznamenal, účast v 10. ročníku mezinárodní soutěže "Triennale" v italské Cremoně. Se svými dvěma houslemi tam získal 1. a 2. cenu. Kromě toho mu byly uděleny další tři ocenění v různých kategoriích. Tento fenomenální úspěch prý nemá obdoby. Jan Špidlen se učil řemeslu v dílně svého otce a v německém Mittenwaldu, kde jeden rok navštěvoval Mezinárodní houslařskou školu. Po otci zdědil i velkou lásku ke sportu. Ve windsurfingu a snowboardu patřil k české špičce. Jan Špidlen se také zajímá o inovaci smyčcových nástrojů a snaží se experimentovat s tvarem houslí. Tento nástroj se již po staletí staví stejným způsobem a je otázkou, jestli by se na nich nedalo ještě něco zlepšit. Jan Špidlen to považuje za osobní výzvu a za jeden z důvodů, proč ho profese tak baví.

V úterý byl naším hostem lektor a trenér Zdeněk Pospíšil. V rozhovoru s Janem Křelinou nás učil poznávat sami sebe, ostatní Evropany i prostředí velkým mezinárodních firem. Proč spolu nemohou pracovat Američané a Japonci? Proč si zaměstnanci myslí, že "jejich šéf je divný"? Máme vůbec šanci si porozumět s evropskými sousedy? Nejen na tyto otázky jsme hledali odpovědi. Zdeněk Pospíšil hovořil o nutnosti naučit managery řídit kolektiv a komunikovat se svými podřízenými, často různých národností. Poznamenal, že jedna z nejtěžších dovedností je právě schopnost komunikace. "Je to nebýt zahleděn sám do sebe a jen do svého světa, ale přemýšlet o tom, co říká ten druhý", řekl Janu Křelinovi. Dodal, že je to velmi složitý proces, kterému se mnozí musí učit a také trénovat celý život.

Ve čtvrtek jsme se v rámci celodenního vysílání z Telče zastavili se také na zámku, abychom se setkali s místním kastelánem Bohumilem Norkem. K němu se přidala nová ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. O čem si s nimi povídal moderátor Pavel Kudrna? Samozřejmě o zajímavostech a architektonických skvostech tohoto jihomoravského města, které je od roku 1992 zapsáno na seznamu UNESCO. Také o památkách a nové sezóně hradů a zámků, která se naplno rozběhla.

Napište nám, jestli se vám naše celotýdenní vysílání líbilo. Určitě nás zajímají vaše názory ... můžete použít internetovou diskusi hned pod tímto článkem nebo náš e-mail: praha@rozhlas.cz.
Děkujeme.