Poslanec: Objem peněz pro televizi a rozhlas budeme znát v pondělí. Nikdo nechce, aby omezily službu

10. červen 2026

Ani po úterní schůzce vládní koalice s řediteli veřejnoprávních médií není jasné, s jakým rozpočtem budou média v budoucnu hospodařit. Podle člena stávkového výboru z iniciativy Veřejnoprávně Jana Průšy vláda do jednání vnáší chaos. Stále nejsou jasná konkrétní čísla ani mechanismus pro financování České televize a Českého rozhlasu. Místopředseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti Ondřej Babka (ANO) je přesvědčený, že čas na sestavení rozpočtu médií je dostatečný. 

Bylo to včerejší setkání pracovní skupinou, nebo jednostranné informování o vládním záměru bez možnosti pro generální ředitele veřejnoprávních médií účastnit se nějaké hlubší diskuse?

Já si myslím, že je vcelku jedno, jakým způsobem to budeme nazývat. Důležitý je ten výsledek. A to, že tedy bylo ze strany vlády jasně řečeno, jakým způsobem se teď ten stav bude ubírat, tedy že jsme připraveni převést financování pod státní rozpočet a zrušit placení poplatků za mediální služby.

Čtěte také

Ale proč vládní koalice nevyužila příležitost hledat spolu s řediteli ten nejefektivnější model financování veřejnoprávních médií?

My si myslíme, že nejefektivnější model bude právě financování ze státního rozpočtu. Říkáme dlouhodobě, že placení koncesionářských poplatků je pro nás způsob zastaralý. A v tuto chvíli jsme rozhodnuti a připraveni to dotáhnout.

Pardon, když říkáte, že je to nejefektivnější, jak to můžete tvrdit, když zatím nepadla ta konkrétní částka, s kterou budou obě média hospodařit? 

Efektivita neznamená taková nebo taková výše příspěvků. Ta efektivita je o tom, že tou změnou, ke které došlo v minulém roce, tou mediální novelou, se rozšířilo placení domácností, rozšířilo se placení pro firmy, zvýšily se logicky náklady na pohledávky a vymáhání těchto poplatků, rozšířil se okruh poplatníků.

To znamená, že všechny tyto náklady těmto institucím odpadnou. Ve chvíli, kdy dostanou zákonně garantovaný příspěvek ze státního rozpočtu, tak je to z logiky věci efektivnější.

Čtěte také

Proti tomu stojí argument, že rozhlasové a televizní poplatky dosud platila jedna domácnost. Převedením pod státní rozpočet ji zaplatí všichni daňoví poplatníci včetně těch, kteří dosud tyto poplatky neplatili. Tato částka dál zatíží státní rozpočet, zvedne státní dluh, což prodraží nebo omezí některé další státní služby. Jak toto chcete vysvětlit voličům?

Jasně. Vždy, když navyšujeme výdaje a zvyšujeme příjmy, tak se navyšuje dluh státního rozpočtu. Ale v tom konkrétním případě jde o tendenční výběr. Já jsem nezaregistroval, že když se navyšovaly třeba výdaje na obranu, tak se argumentovalo navyšováním dluhové služby.

Ten argument chápu, ale výdaje státního rozpočtu jsou na úrovni 2,5 tisíce miliard a my tu dnes diskutujeme nějaké jednotky miliard. Myslím, že budeme kolem devíti miliard korun.

Neexistuje žádný ani dobrý, ani zlý dluh a šetřit je potřeba. Já si myslím, že vláda hledá úspory, kde se dá. Stejně tak hledá příjmy do státního rozpočtu.

Čtěte také

Tak proč zvyšuje státní dluh, když hledá úspory?

Zvyšování státního dluhu, to není úplně čistě otázka jenom financování médií veřejné služby, to je věc, která se v tuto chvíli děje a která souvisí jak s výdaji, tak příjmy.

Tak pořád je to navýšení schodku státního rozpočtu o 9 miliard, pokud by platila třeba ta současná částka. Máte informace o tom, že ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) do té částky zohlední i vybrané poplatky v loňském roce? To znamená, že se nebude jednat o částku, se kterou média hospodařila v roce 2024 před zvýšením?

Já tyto konkrétní informace nemám, jaká bude ta výše. Ale předpokládám, že z těch posledních vyjádření je naprosto zřejmé, že nechceme připravit média veřejné služby o zásadní příjmy.

Já si dovedu představit, že ta výše příspěvku na rok 2027 bude ve stejné výši jako v tomto roce. Když zohledníme právě třeba to, kolik stojí vymáhání poplatků.

To znamená, já za sebe si dokážu představit, že to bude částka toho roku letošního minus právě ty výdaje, které stojí obsluhu výběru poplatků.

„Nikdo nechce omezovat služby“

Kdyby ta částka pro Český rozhlas a Českou televizi nižší, než kolik teď vyberou na poplatcích, tak podle dřívějších vyjádření generálních ředitelů by obě média musela propouštět a omezovat program. V čem přesně je pro občany a stát výhodné, že se zvýší schodek státního rozpočtu za služby a obsah, které budou omezenější, než jsou teď?

Já jsem přesvědčen o tom, že nikdo nechce v tuto chvíli omezovat služby veřejnoprávních médií. 

Čtěte také

Jak to chcete garantovat, že se tím neomezí? Protože tu částku zatím neznáme, takže se bavíme tak trochu teoreticky.

Máme 10. června. Tu částku se pravděpodobně dozvíme po jednání vlády v pondělí, to znamená za nějakých pět dní. Sestavování rozpočtu nebo schvalování rozpočtu na ten příští rok probíhá na Radě Českého rozhlasu a na Radě České televize většinou až v prosinci.

To znamená, že čas na to, jakým způsobem bude vypadat rozpočet obou médií, je dostatečný. Já jsem přesvědčen o tom, že máme půl roku na to debatovat a zajistit to tak, že k žádnému omezení veřejné služby nedojde.

Bohužel jsme se v té debatě dostali teď jenom k tomu, že řešíme pouze financování.

Čtěte také

Ano, vláda chce změnit financování veřejnoprávních médií, tak se o tom bavíme. Ale bohužel zatím stále neznáme tu konkrétní částku, abychom se mohli bavit nějak věcně.

Jasně. A kdybychom si zavolali v úterý, tak už to bude jasnějš. Nebo v pondělí po jednání vlády.

Dobře, můžeme vám zavolat příští týden v úterý po jednání vlády?

Určitě. Já s vámi rád tu konkrétní částku potom rozeberu, ale z těch včerejších (úterních) vyjádření je jasné, že to bude kolektivní rozhodnutí vlády na základě jasných čísel.

autoři: Daniela Vrbová , vvr
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.