Poškozují eurodotace českou ekonomiku, nebo jí prospívají?

Pavel Kohout, ekonom

Česká republika se řadí mezi čisté příjemce eurodotací: daleko více dostáváme, než do Evropské unie platíme. Pomáhají ale tyto peníze naší ekonomice, nebo jí spíše škodí?

„Dotace obecně poškozují jakoukoli ekonomiku včetně české,“ uvedl v pořadu Pro a proti ředitel pro strategii společnosti Partners Pavel Kohout.

Je proto řada dobrých důvodů, aby objem dotací pro Českou republiku byl menší nebo dokonce vůbec žádný, dodal.

„Když máte plat, a dostanete přidáno na dvojnásobek, je to pro vás nepochybně dobře. Kdyby ovšem každý v ekonomice dostal přidáno, tak už by to tak skvělé nebylo, protože by to vyvolalo inflaci, zvýšení nákladů na pracovní sílu, a celkový efekt pro ekonomiku by byl možná i katastrofický,“ vysvětli na příkladu ředitel.

Podle něj je to stejné i s eurodotacemi. „Když do ekonomiky tečou peníze, má to za následek, že někdo je zvýhodněný, ale pokud je zvýhodněných příliš, následné efekty mají až makroekonomický význam.“

Proto je Kohout je přesvědčen, že evropské dotace nesplnily deklarovaný cíl přispět ke konvergenci naší ekonomiky k vyspělejším zemím.


Kohout: „Pokud se podíváme na historii konvergence České republiky, tak do roku 2008 česká ekonomika konvergovala rozumným tempem. Tvrdá data po roce 2008 ale ukazují, že postupně divergujeme, a příjmy českých domácností v přepočtu na nominální vyjádření se vzdalují od průměru Německa, přitom od tohoto roku se čerpá velké množství dotací. Důkazní břemeno, že dotace pomáhají, leží na zastáncích dotací.“

Hlavní ekonom evropské sekce Úřadu vlády Aleš Chmelař si je jistý, že dotace za období od roku 2004 ve výši více než 400 milard se na výkonu naší ekonomiky podepsaly pozitivně.


Chmelař: „Je jasné, že jsme mohli dotace využít lepším způsobem tak, abychom konvergovali rychleji, nicméně dávat za příčinu pomalé konvergence evropské dotace, je postavení celé věci na hlavu. Máme obrovské problémy se strategickým řízením, máme problémy s fungujícími institucemi, je to běh na dlouhou trať a věc, kterou jsme podcenili už v 90. letech, ale svádět pomalou konvergenci na evropské dotace prostě nelze.“

„Evropské dotace by mohly být využívány lepším způsobem, ale tvrdit, že poškozují ekonomiku nebo bychom bez nich byli na něčem lépe, je vědecky nepodložené,“ tvrdí ekonom.

Kohoutova tvrzení o inflačním charakteru dotací i jeho poukaz na nejvíce dotované státy EU jako jsou Řecko, Portugalsko nebo Španělsko Chmelař odmítá.

„Když nám do ekonomiky přistane z venku nějaká suma, tak se nerozpustí v inflaci, protože jde o externí peníze, ale objeví se v běžné bilanci, tedy opravdu vzroste hrubý domácí produkt na hlavu a disponibilní příjem domácností,“ vysvětlil ekonom.

Krize zmíněných členských států Evropské unie nesouvisí s dotacemi, ale s řadou jiných globálních i makroekonomických faktorů.

„Když se podíváme na strukturu krize, tak vidíme, že je to nějaká shoda okolností, a související problémy neměly s dotacemi prakticky nic společného,“ obhajoval prospěšnost evropských dotací pro českou ekonomiku Aleš Chmelař.