Portugalsko čelí konkurenci ze střední Evropy

11. prosinec 2000

Portugalsko, které pořádalo tento týden vrcholnou schůzku představitelů Evropské unie, je zároveň jednou z nejchudších zemí západní Evropy a bude muset čelit ostré konkurenci o investice se zeměmi střední a východní Evropy.

Vrcholná schůzka představitelů Evropské unie, která v úterý skončila, se konala poblíž velkého průmyslového města Porto, jednoho z hlavních center portugalské ekonomiky. Právě odtud získalo název slavné "portské" víno, které je v západní Evropě velmi oblíbené a jehož vývoz má tak hluboké tradice a ve světě tak dobrý zvuk, že ho nejspíše žádná konkurence nemůže neohrozit.

Z Portu se ale vyváží ještě mnoho dalších věcí: například pneumatiky, chemikálie, elektro-spotřebiče, automobilové díly, textil, kožené zboží, boty, mýdlo, konzervy a mnoho dalších.

To je všechno zboží, které už dnes musí na trhu soutěžit s výrobky ze zemí střední a východní Evropy. A se stejnou konkurencí musí už dnes Portugalsko počítat i v oblasti investic. Je pravděpodobné, že tato konkurence bude ještě mnohem tvrdší, až do Evropské unie konečně vstoupí Maďarsko, Česká republika, Estonsko, Slovinsko a Polsko.

Portugalsko má v zápase s konkurencí ze střední Evropy řadu relativních nevýhod. Neleží jako tyto státy "v srdci" evropského kontinentu, ale na jeho západním okraji. Velkou část tohoto století prožilo Portugalsko pod diktaturou, respektive autokratickou vládou, která nepochybně dále přispěla k jeho zaostávání za ostatní západní Evropou. V důsledku toho je například úroveň vzdělání většiny venkovských obyvatel stále ještě poměrně nízká. A to je jistě velký handicap do budoucna.

Vstup do Evropské unie v roce 1986 - v téže době vstupovalo také Španělsko - přinesl Portugalsku obrovské výhody. Průměrný příjem na jednoho obyvatele se zdvojnásobil a nezaměstnanost klesla. Do země přicházel ve velké míře soukromý zahraniční kapitál i zvláštní fondy Evropské unie na oblastní rozvoj.

V poslední době ale příliv soukromého zahraničního kapitálu ochabuje a velký otazník visí nad stovkami milionů dolarů, které mělo Portugalsko dostat v rámci programu oblastního rozvoje Evropské unie, protože se o tyto investice hlásí kandidáti ze střední a východní Evropy.

Portugalští podnikatelé si to uvědomují a snaží se zařídit podle toho. Redaktor rozhlasových stanic Svobodná Evropa a Svoboda Breffni O'Roorke o tom hovořil s jedním z nich, ředitelem zahraničního oddělení portugalského svazu podnikatelů, Franciscem Quesadem:

"Uspořádali jsme už spoustu schůzek zástupců portugalských podniků s různými představiteli a odborníky z Polska, Maďarska, České republiky a dalších zemí. Myslím si, že se na to můžeme dívat dvojím způsobem: na jedné straně se zvýší konkurence pokud jde o financování z Evropské unie a naše podniky se také budou setkávat na trhu s větší konkurencí. Na druhé straně to ale můžeme chápat i jako příležitost - naše podniky získají nové trhy a nové možnosti ve společném podnikání ve východní Evropě."

Francisco Quesado z portugalského svazu podnikatelů ale přiznává, že hodně bude záležet na místní iniciativě a na tom, zda lidé budou schopni využít zkušeností, které získali v minulých letech.

Portugalsko navíc bude mít oproti konkurenci ze střední Evropy jednu nespornou výhodu a tou je zavedení jednotné měny Euro, která poskytuje cenovou stabilitu na celém obrovském trhu Evropské unie. Finanční expertka německé banky Deutsche Bank, Elke Speidel-Waltzová k tomu říká:

"Skutečnost, že zde nebude nejistota - pokud jde o měnový vývoj -je velkou výhodou Portugalska oproti zemím jako je Polsko anebo Maďarsko, kde dosud existuje určitý risk a kde stále ještě není jasné, jak se situace vyvine." Podle Speidel-Waltzové tato výhoda pomůže Portugalsku alespoň v prvních letech po vstupu středoevropských zemí do Evropské unie. Později se ale i tato výhoda vyrovná.

autor: Jan Bednář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.