Poradce ruského ombudsmana Jurij Džibladze: Bidzina Ivanišvili není jen ruskou loutkou
Volební vítězství gruzínského politika Bidziny Ivanišviliho v parlamentních volbách provázely zprávy o údajném mučení vězňů v gruzínských nápravných zařízeních.
„Nejvážnější na této kauze byla neschopnost vlády na tyto informace zareagovat,“ řekl Rádiu Česko host pražské konference Forum 2000 Jurij Džibladze, moskevský rodák s gruzínskými kořeny, který vede Centrum pro rozvoj demokracie a lidská práva.
V Gruzii i v zahraničí zaznívají pochybnosti o profesionalitě sestavované Ivanišviliho vlády.
„Ve vztahu k ochraně lidských práv a vězeňství nemusí být její nástup špatnou perspektivou,“ míní Džibladze.
Vkládá naději mimo jiné do bývalého kolegy z občanské sféry, který má být ministrem a vždy podmínky v gruzínských věznicích kritizoval.
Krátká válka
Vztahy mezi Ruskem a Gruzií se vyostřily v srpnu 2008, kdy mezi nimi došlo ke krátké válce o Jižní Osetii. Teď Jurij Džibladze vidí šanci na zlepšení vztahů díky Ivanišviliho kontaktům v Rusku z doby, kdy tam podnikal.
„Nemyslím ale, že by byl jen ruskou loutkou! Znalost ruského prostředí může pomoci překonat vzájemné nepřátelství,“ míní Džibladze.
Připouští ale, že osobní kontakty samy o sobě k dobrým vztahům nestačí.
Řešení konfliktů
„Žádný gruzínský politik nebo občan není ochoten se smířit s okupací gruzínských území,“ vysvětluje Džibladze.
Poukazuje na to, že v Ivanišviliho vládě, který bude mít tato území na starosti, má být respektovaný kandidát z nevládní sféry, který se dříve zabýval řešením konfliktů.
„Zdá se mi, že by mohl změnit situaci, pokud se jeho plány realizují. Začít mluvit s obyvateli těchto území, řešit běžné vztahy a stav ekonomiky,“ vypočítává poradce ruského ombudsmana.
O situaci gruzínské menšiny v Rusku Džibladze říká, že momentálně není tak špatná.
„Byla špatná ve dvou obdobích, poprvé kvůli protigruzínské kampani v Rusku, podruhé kvůli diskriminací dětí ve školách,“ poukazuje na minulou zkušenost.
Rukojmí politiků
Připouští ale, že na gruzínské rodiny v Rusku špatně působí fakt, že Rusko a Gruzie jsou de facto ve válečném stavu.
Za války těžko komunikovaly s příbuznými, po určitou dobu museli domů léta přes Ukrajinu.
„Gruzíni v Rusku zůstanou bohužel rukojmími politiků, dokud bude domácí politika založená na hledání vnějšího nepřítele,“ domnívá se Džibladze.
Vykácení lesa
Jako člen Rady pro lidská práva se Jurij Džibladze v letech 2009 až 2011 vícekrát sešel s tehdejším prezidentem Dmitrijem Medveděvem.
Říká, že v tomto období byla rada důležitým komunikačním kanálem nevládních organizací s mocí. Mnohé se nám nepodařilo prosadit, to je pravda.
„Mohli jsme nastolit témata, jako je situace cizinců, zatčení právníka Sergeje Magnického, mluvili jsme o vězeňství, o situaci v armádě i o obavách lidí z vykácení lesa kvůli dálnici mezi Moskvou a Petrohradem,“ vzpomíná Džibladze.
Obsah porady byl podle něj vždy druhý den na stránkách prezidentské kanceláře.
Už na konci Medveděvova funkčního období ale prezidentská kancelář zakázala mluvit o volbách.
„Kvůli tomu z rady odešlo 13 členů, včetně mně samotného,“ vysvětluje aktivista.
Pochybuje o tom, že by chtěl s nevládními organizacemi podobně intenzívně jako dřív jednat i staronový prezident Vladimír Putin.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
