Poradce ruského ombudsmana Jurij Džibladze: Bidzina Ivanišvili není jen ruskou loutkou

20. květen 2015
Jurij Džibladze

Volební vítězství gruzínského politika Bidziny Ivanišviliho v parlamentních volbách provázely zprávy o údajném mučení vězňů v gruzínských nápravných zařízeních.

Nejvážnější na této kauze byla neschopnost vlády na tyto informace zareagovat,“ řekl Rádiu Česko host pražské konference Forum 2000 Jurij Džibladze, moskevský rodák s gruzínskými kořeny, který vede Centrum pro rozvoj demokracie a lidská práva.

V Gruzii i v zahraničí zaznívají pochybnosti o profesionalitě sestavované Ivanišviliho vlády.

„Ve vztahu k ochraně lidských práv a vězeňství nemusí být její nástup špatnou perspektivou,“ míní Džibladze.

Vkládá naději mimo jiné do bývalého kolegy z občanské sféry, který má být ministrem a vždy podmínky v gruzínských věznicích kritizoval.

Krátká válka

Vztahy mezi Ruskem a Gruzií se vyostřily v srpnu 2008, kdy mezi nimi došlo ke krátké válce o Jižní Osetii. Teď Jurij Džibladze vidí šanci na zlepšení vztahů díky Ivanišviliho kontaktům v Rusku z doby, kdy tam podnikal.

„Nemyslím ale, že by byl jen ruskou loutkou! Znalost ruského prostředí může pomoci překonat vzájemné nepřátelství,“ míní Džibladze.

Připouští ale, že osobní kontakty samy o sobě k dobrým vztahům nestačí.

Řešení konfliktů

„Žádný gruzínský politik nebo občan není ochoten se smířit s okupací gruzínských území,“ vysvětluje Džibladze.

Poukazuje na to, že v Ivanišviliho vládě, který bude mít tato území na starosti, má být respektovaný kandidát z nevládní sféry, který se dříve zabýval řešením konfliktů.

„Zdá se mi, že by mohl změnit situaci, pokud se jeho plány realizují. Začít mluvit s obyvateli těchto území, řešit běžné vztahy a stav ekonomiky,“ vypočítává poradce ruského ombudsmana.

Jurij Džibladze

O situaci gruzínské menšiny v Rusku Džibladze říká, že momentálně není tak špatná.

„Byla špatná ve dvou obdobích, poprvé kvůli protigruzínské kampani v Rusku, podruhé kvůli diskriminací dětí ve školách,“ poukazuje na minulou zkušenost.

Rukojmí politiků

Připouští ale, že na gruzínské rodiny v Rusku špatně působí fakt, že Rusko a Gruzie jsou de facto ve válečném stavu.

Za války těžko komunikovaly s příbuznými, po určitou dobu museli domů léta přes Ukrajinu.

„Gruzíni v Rusku zůstanou bohužel rukojmími politiků, dokud bude domácí politika založená na hledání vnějšího nepřítele,“ domnívá se Džibladze.

Vykácení lesa

Jako člen Rady pro lidská práva se Jurij Džibladze v letech 2009 až 2011 vícekrát sešel s tehdejším prezidentem Dmitrijem Medveděvem.

Říká, že v tomto období byla rada důležitým komunikačním kanálem nevládních organizací s mocí. Mnohé se nám nepodařilo prosadit, to je pravda.

„Mohli jsme nastolit témata, jako je situace cizinců, zatčení právníka Sergeje Magnického, mluvili jsme o vězeňství, o situaci v armádě i o obavách lidí z vykácení lesa kvůli dálnici mezi Moskvou a Petrohradem,“ vzpomíná Džibladze.

Obsah porady byl podle něj vždy druhý den na stránkách prezidentské kanceláře.

Už na konci Medveděvova funkčního období ale prezidentská kancelář zakázala mluvit o volbách.

„Kvůli tomu z rady odešlo 13 členů, včetně mně samotného,“ vysvětluje aktivista.

Pochybuje o tom, že by chtěl s nevládními organizacemi podobně intenzívně jako dřív jednat i staronový prezident Vladimír Putin.

Spustit audio
autoři:Marián Vojtek, Martina Mašková
  • Zahraniční
  • ombudsman
  • Gruzie
  • Fórum 2000