Poptávka po domácí péči roste, ale mzdy ne. Hrozí odliv sester, varuje ředitel Charity ČR
Provozovatelé domácí péče naléhavě žádají o více peněz pro zdravotní sestry, které pečují o nemocné a umírající lidi. Jejich asociace proto podpořila stávkovou pohotovost, kterou už v srpnu vyhlásily zdravotnické odbory.
Služba, kterou často zajišťují charitativní neziskové organizace, by tak dokonce mohla v ČR úplně skončit. Ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo (KDU-ČSL) upozorňuje, že práce sester, které působí v oblasti domácí péče a v domovech pro seniory, je dlouhodobě podfinancována. Na rozdíl od zdravotních sester v nemocnicích nebo u praktických lékařů, které navíc loni dostaly mimořádný příspěvek.
Poptávka po domácí péči neustále roste, ale sestry odcházejí. Jen v loňském roce to bylo asi 10 %. „Sestřičky dnes dostanou okolo 23–24 tisíc korun,“ uvádí Curylo s tím, že je to hluboko pod celorepublikovou průměrnou mzdou.
U sester zaznamenáváme takovou nevoli... Pokud se to ještě letos nevyřeší, a platy nedorovnáme, tak bude jejich odliv ještě daleko vyšší.
Lukáš Curylo
Podle ředitele Charity ČR a zároveň náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje, je problém i s financováním péče ze strany pojišťoven. Protože úhrady za jednotlivé úkony jsou příliš nízké.
„Pacientovi v terminálním stadiu života, kterému se o víkendu stav zhoršil a už nebyl schopen přijímat potravu, dala sestra kapačku. Přijde pojišťovna a řekne, že to nebylo predikováno lékařem a výkon nezaplatí,“ uvádí Curylo příklad.
Nůžky se rozevírají
Ministerstvo zdravotnictví ovšem tvrdí, že se s poskytovateli, mezi kterými je i Charita ČR, dohodla na navýšení platů. Ale až od příštího roku.
Většina lidí dřív umírala v nemocnicích, my jsme to pomohli změnit, říká zakladatel Avastu
Není mnoho oborů, ve kterých se Česká republika může směle nazývat velmocí. Kromě výroby piva nebo automobilů jsou to také antivirové programy Avast a AVG od stejnojmenných firem. Avast loni v létě svého konkurenta odkoupil a v příštím roce se velmi pravděpodobně objeví na londýnské burze. Zvláštní pozornost si ale tato společnost zaslouží i tím, že 2,5 procenta provozního zisku pravidelně dává na dobročinné účely, loni rozdělila bezmála 91 milionů korun.
„To jsou dvě odlišné věci. Uzavřeli s námi memorandum o navýšení finančních prostředků, ale regulace se nám odbourat nepodařilo. Nebyl ani vyslyšen náš požadavek na dokrytí prostředků za roky 2017 a 2018. To aby naše sestry byly kompenzovány stejně jako v jiných segmentech,“ reaguje Curylo.
V praxi by to znamenalo doplacení celkem 36 tisíc Kč za každou sestru v domácí péči, ale tady už pak mluvíme o řádově desítkách milionů korun.
Drahá záležitost
Domácí péči podle Curyla podporuje velké množství soukromých dárců. A jen díky jim je mnohdy vůbec možné službu mnohde provozovat. Byli by ale lidé ochotni za tuto zdravotní péči sami platit?
„Můj subjektivní názor je, že v lidech převládá názor, podle kterého se o ně má postarat stát. A že když si něco celý život platí, tak by pak péči měli taky mít bezplatně. Pečující by pak měli pracovat zadarmo a dobrovolně. Snažíme se lidem vysvětlovat, že v civilizovaném světě je domácí péče velmi drahou záležitostí. Taky ale umožňuje vysokou kvalitu života lidem, kteří se o sebe už nedokážou postarat,“ uzavírá.
Související
-
Domácí hospice pomáhají umírajícím i jejich rodinám, říká Krejčí
V České republice umírá 60 % lidí v nemocnici, 9 % v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. A to i přesto, že 80 % nemocných by chtělo dožít doma.
-
Domácí zdravotní péče kolabuje, varuje Charita ČR. Stát by měl sestrám přidat, aby neodcházely
Proplácení domácí zdravotní péče ze zdravotního pojištění je podle Charity ČR dlouhodobě nedostatečné, chybějí kvůli tomu sestry a ošetřování pacientů kolabuje.
-
Zdravotnické odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Ministr zdravotnictví krok kritizuje
Zdravotnické odbory v pátek vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli nízkým platům. Odborům vadí, že vláda nechce pro příští rok plošně přidat požadovaných 10 procent k tarifním platům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.