Pomohlo Polsko řešení krize na Ukrajině?

Do Kyjeva přijeli dva polští prezidenti. Ten bývalý, Lech Walesa pouze jako soukromá osoba, i když se setkal s oběma aktéry voleb, proevpropským Viktorem Juščenkem a proruským Viktorem Janukovyčem. Jeho nástupci Alexandrovi Kwašniewskému, který byl do Kyjeva dokonce pozván úřadujícím ukrajinským prezidentem Leonidem Kučmou, se pak společně se šéfem evropské diplomacie Javierem Solanou podařilo dostat znepřátelené strany ke "kulatému stolu. V Kyjevě společně s Kwašniewským působil i ministr zahraničí Polska Wlodzimierz Cimoszewicz, jako zástupce EU, a v ukrajinské metropoli byla delegace polského Sejmu, vedená maršálkem Oleksym. Ve výčtu polských aktivit, byť některých v rámci Evropské unie, bychom mohli pokračovat.

Výraz "kulatý stůl" má pro Poláky symbolický význam. Před 15 ti lety se u něho představitelům Solidarity a tehdy vládnoucí Polské sjednocené dělnické strany podařilo dohodnout základy demokratických reforem, které postupně vedly ke klidnému předání moci. Není ale pojem kulatý stůl v případě Ukrajiny zavádějící? Politici jsou v tomto případě poměrně jednotní. I odpůrci prezidenta Kwašnievského a jeho předchůdce Walesy, byť někteří s výhradami, oceňují fakt, že se za pomoci Poláků alespoň jedná.

Poradce prezidenta Kwašnievského Stanislav Ciosek v rozhovoru pro dnešní vydání deníku Rzeczpospolita konstatuje, že rozhovory u kulatého stolu jsou krokem vpřed, ale v momentě, kdy ukrajinský premiér odmítá své odvolání parlamentem, všichni mluví o volebních podvodech, v ulicích jsou statisíce lidí a stále není vyloučeno násilné řešení konfliktu, bude nutné dosáhnout ještě mnoha podobných kroků vpřed. Velmi opatrný je i v hodnocení, zde je angažmá Varšavy na Ukrajině možné považovat za úspěch polské zahraniční politiky. I on přiznává, že o úspěchu lze mluvit jen v případě, že se proces vyřeší demokraticky, bez prolévání krve.

Na stránkách deníku Rzecpospolita lze najít na kulatý stůl zcela odlišné názory. Podle komentátora Slawomira Popovského lze považovat za úspěch a vyjádření důvěry Polsku už fakt, že Kwašniewského pozval jako prostředníka současný prezident Ukrajiny Kučma a že obě znepřátelené strany zasedly za jednací stůl.

Jeho kolega Bronislav Wildstein na stránkách stejného listu naopak tvrdí, že "kulatým stolem" polská strana jen pomohla legalizovat stoupence promoskevského Viktora Janukovyče, spojeného s mafiánskými kruhy v Rusku a učinit z něj, navzdory už dnes těžko zpochybnitelným volebním podvodům, které ho, alespoň podle později neuznaných výsledků, dovedly k vítězství, rádoby "demokratického" partnera. Komentátor dodává, že takovým postupem polští vyjednavači podpořili Janukovyčovu tezi, že existují 2 Ukrajiny -tedy bohatší, rusky mluvící, odkud se rekrutují jeho stoupenci, a západní, kde má podporu jeho sok Juščenko. Bronislav Wildstein tvrdí, že u kulatého stolu jen Janukovyč získává čas, aby ochladlo odhodlání opozičních demonstrantů a on mohl, i po přepočítání hlasů volebními komisemi- myšleno téměř těmi samými, které se podílely na volebních podvodech, v klidu převzít vládu.

Janukovyč podle Wildsteina disponuje obrovskou mocí, která tlačí na obyvatele východní Ukrajiny stylem současné vlády Vladimíra Putina v Rusku. Obyvatelé oblasti jsou pod obrovským ekonomickým tlakem, ale také pod vlivem silné, a zvláště před volbami vrcholící protizápadní a protijuščenskovské propagandy. Právě v tom vidí Wildstein nebezpečí prodlužování zasedání u kulatého stolu, separatistických výhrůžek Janukovyče a také oddalování případného opakování voleb. Proevpropský kandidát Viktor Juščenko by si je přál co nejrychleji, už 19. prosince, zatímco dosavadní promoskevský prezident Kučma by raději o 3 měsíce prodloužil svou kadenci a hlasování zopakoval až po v uvozovkách "uklidnění" situace a konsolidaci poměrů. Tolik polský tisk k nejnovějšímu vývoji na Ukrajině.

Varšava za svou východní politiku sklidila i kritiku. Ta první se ozvala už minulý týden z Ruska. Prokremelský politolog Sergej Markov obvinil Polsko, že se působením na Ukrajině snaží především upevnit své postavení v rámci Evropské unie. Jako stát, který bude na jejích východních hranicích konkurovat Francii, nebo Německu. Podobné hlasy se ale objevují i v západnějších částech Evropy.

Francouzský deník Le Figaro ve svém dnešním vydání například Polsko obvinil, že se v ukrajinském případě chová stejně agresivně jako Rusko a vměšuje se do záležitostí cizí země. Komentář vyzdvihuje pozici Francie, která se, cituji: "chová jako realista, na rozdíl od polských moralistů." Paříž se podle Figara snaží jednak vyhnout rozdělení Ukrajiny na 2 části a také nechce zbytečně provokovat Moskvu. Le Figaro cituje provládního poslance francouzského parlamentu Thierry Marianiho, který prohlásil, že bylo v naprostém pořádku kritizovat falšování voleb, tím ale měla podle něj aktivita Polska končit a nepřesahovat dál úsilí Evropské unie jako celku. Ukrajina je podle Marianiho pod takovým vnějším tlakem, že může každou chvíli doslova explodovat. Sympatie Francie jsou podle Figara spíše na straně opozičního kandidáta Juščenka, nicméně jak zdůrazňuje komentář "Nemá smysl zbytečně přilévat olej do ohně na úkor dobrých vztahů s Ruskem. I kdyby obnovené hlasování proběhlo demokraticky, budoucnost Ukrajiny zůstane nejistá," dodává Le Figaro. Brusel bude pravděpodobně čelit další žádosti o přijetí do Evropské unie, tentokrát z Kyjeva. A na to jak reagovat, zatím neznají odpověď ani v Paříži, připouští ve svém komentáři k povolební krizi na Ukrajině francouzský deník Le Figaro.