Pomoc v bytové nouzi budou řešit Úřady práce, navrhují v ANO. Opozice: Jenže úřady jsou přetížené

Paní poslankyně Fialová, říkáte, že chcete cílit na skutečně potřebné, ale zaznívá například obava Platformy pro sociální bydlení, že by z nároku na bydlení mohli vypadnout senioři. Jak byste zareagovala na tuhle obavu?

Eva Fialová (ANO): Já tuto obavu vnímám, ale při tom původním konstruktu jsme se zaměřili na tři skupiny, u kterých se kritizovalo, že by mohly ze systému vypadnout – oběti domácího násilí, zdravotně postižené osoby nebo osoby v rozvodovém řízení. Proto jsme měnili malinko výpočtový konstrukt, kdo by měl automaticky nárok na podporu v bydlení. Ten výpočet se dramaticky změnil, zjednodušil se.

Čtěte také

Úřady práce už teď vyřizují mimořádnou okamžitou pomoc. Výše může být až 73 tisíc korun

Nicméně tu obavu a kritiku pro jednotlivce chápáme. Došlo k dohodě, že podpoříme jeden z pozměňovacích návrhů, který tento problém vyřeší, a zvyšujeme minimum pro automatické přijetí do systému.

Jinak jsme zavedli, co současná novela neumožňovala, tedy individuální posouzení u osob, které si opravdu nemůžou pořídit bydlení na trhu vlastním přičiněním. Za tento aspekt jsem byla ráda. Případně by se ty nejsložitější problémy řešily tímto způsobem, ale i přesto tam tento konstrukt i po garantovaném přijetí pozměňovacího návrhu zůstává a bude dál aplikován.

Paní poslankyně Olšáková, je to posun k dobrému? Už se vyřeší problé, že někteří senioři by kvůli výši svého důchodu nemuseli dosáhnout na sociální bydlení?

Eliška Olšáková (STAN): Určitě je to posun k lepšímu tím, že se zvedl příjmový limit, jak říkala moje předřečnice. Bude to mít vliv určitě na větší množství seniorů, kteří se do systému dostanou. Novelou došlo k posunu i v dalších věcech, a to je to poradenství, které zůstává na všech úřadech. K poradenství se budou hlásit všechny obce s rozšířenou působností (ORP).

Dnes je ten zákon konstruován tak, že se můžete radit pouze na 115 úřadech a pozměňovacím návrhem v tomto legislativním procesu se to poradenství dostává na všech 205 úřadů s rozšířenou působností. Prevence je v poradenství, takže věřím, že poradenství bude taky velmi důležitou součástí této oblasti.

Přetížené úřady

Paní poslankyně Fialová, část pravomocí spojených s pomocí lidem ohroženým bytovou nouzí se má přesunout na Úřady práce. Proč? Jaké s tím máte záměry? Pokud vím, tak obce od prvního ledna zřizovaly kontaktní místa a připravovaly se. Úřady práce jsou podle vyjádření expertů, které jsme měli ve vysílání, hodně přetížené.

Fialová: My si to uvědomujeme, samozřejmě je to o nějakém metodickém vedení. Poslední činnost, která chyběla do skutečné pomoci lidem nejvíce ohroženým a většinou odkázaným na náš sociální systém, bylo bytové poradenství. Na Úřadu práce jsou veškeré informace o těch osobách, protože bude docházet k pomoci lidem, kteří jsou nejčastěji klienty Úřadu práce.

Čtěte také

V bytové nouzi je 150 tisíc lidí. Zákon o podpoře bydlení by mohl pomoci dostat lidi z ubytoven

Neměly by tedy Úřady práce kvůli novým pravomocem posílit kapacity?

Fialová: To asi bude otázka na mnisterstvo práce a sociálních věcí (MPSV), i o tom se diskutuje. Ale já opravdu nejsem garantem na MPSV. Když jsme to konzultovali s ministerstvem, tak vůbec poskytnout bydlení je poslední střípek, aby to mohlo fungovat dobře. A znalost o klientovi, jakou má platební morálku, jak čerpá dávky, jestli se snaží, jaké má pracovní nasazení, má největší právě Úřad práce.

Posílení kompetencí

Paní poslankyně Olšáková, je tohle nastavení vhodné?

Olšáková: Za mě to rozhodně vhodné není a myslím si, že to je nejslabší článek celého zákona o podpoře bydlení. Přestože se nám podařilo dosáhnout spoustu konsenzů – s kolegyní Fialovou jsem na tom spolupracovala a jsem za to ráda – tak přesun agendy na Úřady práce je největší slabinou. Mám velkou obavu, že to fungovat nebude.

Jednak budeme žadatele o bydlení posílat napřed na kontaktní místo pro bydlení, na úřad, kde se poptá, jestli spadá do té kategorie podporovaného bydlení. Potom půjde na Úřad práce, ten s ním bude pracovat. Potom by zase mělo kontaktní místo pro bydlení provádět kontroly. Tam už sice není napsané, jak často, ale myslím si, že budeme ty lidi posílat z úřadu na úřad.

Čtěte také

Martin Fendrych: Vláda chce omezit zákon o podpoře bydlení. Podle opozice na něj v rozpočtu chybí peníze

Další problematikou, kterou vnímám, je, že jsme v minulých dvou letech rušili část Úřadů práce, protože jsme říkali, že agenda bude digitalizovaná, takže není nutné tolik pracovišť.

Když si představím klienta, který potřebuje poradit, který nebydlí, je na ubytovně nebo v azylovém domě a my ho pošleme jednou na obec s rozšířenou působností (ORP) a podruhé do dalšího města, aby si našel pracoviště Úřadu práce... Myslím, že to je krok velmi špatným směrem.

Úřady práce jsou extrémně přetížená pracoviště. Agenda by tam měla přecházet k 1. září, dnes s ní na Úřadech práce nebyli seznámeni. Jak jste uvedla, teď jsou připraveni na tu agendu na kontaktních místech pro bydlení, na úřadech s rozšířenou působností. Podle mě toto nebyl správný krok.

Agenda měla zůstat na kontaktních místech i z toho důvodu, že ta obec má daleko větší povědomí a znalost o tom území, o bytech. Ty měla kontrolovat i obec na vstupu do systému. Teď je otázka, jestli úřad práce bude mít dostatek sociálních pracovníků a aut, aby objížděli obce a dívali se do těch bytů.

Velká obava je – na to upozorňoval i Svaz měst a obcí – i z toho, že obce, které by do systému obecní byty daly, to nakonec neudělají, protože ztratí...

Čtěte také

Exministr kritizuje novelu o podpoře bydlení: Zužuje cílovou skupinu, neřeší problémy preventivně

Prosím, to ještě oddělme, abychom nechali reagovat vaši kolegyni na argumenty, které se týkají přesunu části pravomocí na Úřady práce. Paní poslankyně Fialová, měl by opravdu člověk v bytové tísni takhle pendlovat mezi úřady? Není ještě příležitost to upravit?

Fialová: Já si myslím, že příležitost není, abych byla úplně otevřená.

A já si to úplně nemyslím. Protože jestli se budeme bavit o osobách, které v současné chvíli bydlí na ubytovnách, na tuto cílovou skupinu je zákon mířen, tak ty už v současné chvíli jsou v 95 procentech klienty Úřadu práce.

Jsou zvyklí s úřadem práce pracovat, Úřad práce o nich má veškeré informace. A pokud bude vést ještě i evidenci bytů, tak dokáže následně efektivně nastavit veškerý dávkový systém, bez kterého se na začátku osoby, které jsou v bytové nouzi, neobejdou. Je potřeba si uvědomit.

Nemyslím, že to je krok špatným směrem, naopak je to posílení kompetencí a do budoucna vytvoření systému, který může efektivně pomáhat.

Bude dost bytů?

Paní poslankyně Olšáková, teď se vrátím k tomu, co jsme otevřeli před chviličkou, totiž k tomu systému garancí pro soukromé majitele bytů. Novela to zavádí jako dobrovolný systém. Jak vnímáte teď to současné nastavení?

Olšáková: Já si myslím, že na té garanci se nic nemění. U bytů by měla být. Bude to přes poskytovatele, kteří by měli garantovat vlastníkovi nemovitosti náhradu jakéhokoliv poškození nebo ušlého nájmu.

Spíš je obava, jestli ty byty do systému budou vkládány. Protože pokud se nezapojí obce, s jejichž bytovým fondem se počítalo, a ani soukromníci, kteří mají neobydlené byty nebo rodinné domy, tak sice budeme mít evidenci potřebných a nebudeme mít byty.

Čtěte také

Architekt: Bytovou krizi nevyřeší jeden velký zákon. Je potřeba rekonstruovat a řešit i malé změny

Paní poslankyně Fialová, jak vnímáte tuto námitku?

Fialová: Já si myslím, že toto nastavení bylo úplně stejné v předchozí úpravě. Jestli je vhodným poskytovatelem, zůstává dál v kompetenci obcí. Obec by měla být velice motivovaná k tomu, aby byty do systému vkládala. Na tom jsme nic neměnili.

Takže otázka, jestli by byly byty vůbec dostupné i za současné podoby znění zákona... Vzhledem k tomu, že jsme od začátku také kritizovali rozšíření pouze na 115 obcí, prvotním cílem bylo opravdu rozšířit na celých 205 obcí s rozšířenou působností (ORP), si myslím, že v tomto případě je to posun dobrým směrem a obce budou motivovány mnohem víc, protože to budou mít na svém území a nebudou muset kontrolovat okolní ORP.

Rozumím, že se rozšířil systém zapojených obcí, ale jde o pravomoci Úřadu práce. Teď jsou z toho obce více vyčleněny, takže by možná nemusely být tak motivovány poskytovat svoje byty.

Fialová: Já si to úplně nemyslím. Pokud se stanou samotnými poskytovateli – do čehož jsme nezasahovali, naopak ještě budeme přijímat pozměňující návrh, aby i městské části, což byl hlavně problém u Prahy, mohly samy být poskytovatelé, protože často nakládají s bytovým fondem – tak si naopak velice dobře dokáží korigovat a říci, že pro ně je motivace do tohoto dávat byty a stát se poskytovatelem. Do toho jsme nezasahovali, naopak ještě rozšiřujeme tu možnost.