Polský prezident ve Washingtonu zrušení víz nedosáhl

10. únor 2005

Téma zrušení amerických víz pro Poláky se dostala do popředí zvláště poté, co se Varšava na jaře roku 2003 rozhodla jasně podpořit Washington ve vojenské invazi do Iráku. Polsko bylo jednou z pěti zemí, které se účastnily přímých bojových operací od počátku intervence. Poté dostali polští vojáci jako výraz důvěry velení mezinárodních divize ve středním Iráku v okolí města Babylon, kde dodnes slouží polská jednotka v počtu dvou tisíc čtyř set osob.

V kampani, která měla přesvědčit veřejnost o prospěšnosti polské vojenské účasti v Iráku se kromě možnosti existence zbraní hromadného ničení a slibů účasti polských firem na obnově Iráku se hovořilo i o tom, že by Polsku, jako spojenci z nejvěrnějších, mohly Spojené státy zrušit vízovou povinnost. Nestalo se tak.

Ani nová americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, která navštívila o víkendu Polsko jako jednu z prvních zemí v nové funkci, premiérovi Markovi Belkovi, jenž byl mimochodem až do loňského března vysoce postaveným představitelem Dočasné koaliční správy v Iráku, také zrušení víz neslíbila. Oba představitelé pouze konstatovali, že by mohlo dojít k nějakému posunu, nicméně že podrobnosti budou zveřejněny během středeční schůzky Bush- Kwašniewski. Polský tisk začal hýřit optimismem, nicméně znalci Spojených států a i ministerstvo zahraničí varovali před planými nadějemi. K žádnému třesku v otázce zrušení víz podle jejich očekávání nedošlo.

Oba prezidenti pouze oznámili vypracování dokumentu, v uvozovkách nazvaného "cestovní mapa," na základě kterého by během několika let mohl být zjednodušen režim udělování víz Polákům. O jejich úplném zrušení v dohledné době však nepadlo ani slovo. Přesto byl polský prezident Kwašniewski po jednání mírným optimistou.

"Posun tu je. Poprvé jsem to nebyl já, kdo začal mluvit o vízech, ale prezident Bush. Zrušit víza ze dne na den ale není možné. Během několika let se to ale může změnit. Bude také záležet na nás, co uděláme. Američané tvrdí, že nám vyjdou vstříc."

Polský prezident dodal, že by ke zjednodušení, nikoli ale ke zrušení víz pro Poláky mohlo dojít do dvou let. Agentura Reuters v této souvislosti připomíná, že Polsko zatím zdaleka nesplňuje požadavky formulované v programu zrušení víz, který vyhlásil Washington. Pouze občané 27 zemí světa, především ze západní Evropy, mohou bez víza ve Spojených státech pobývat 90 dní. Nicméně část polské veřejnosti se domnívá, že Varšava v záležitosti dostatečně nelobuje. Pro vyvinutí maximálního tlaku na Spojené státy se vyslovil i bývalý polský prezident Lech Walesa, který dokonce považuje nezrušení vízové povinnosti za důkaz toho, že navzdory veškerému projevenému spojenectví, nebere Washington Varšavu dostatečně vážně.

"Je to diskriminace. My jsme Spojené státy vždycky podporovali. Je to ale také naše chyba. Jiné země si zrušení víz dokázaly zařídit. My vždycky úslužně stojíme ve frontě a oni nás pak neberou vážně. Teď musíme jednat rozhodně. Američané mají rádi sílu a peníze. Peníze sice nemáme, ale silní být můžeme," domnívá se Lech Walesa.

Tisk se většinou staví za názor, že by se v určitém tlaku ve věci zrušení víz mělo pokračovat. Deník Rzeczpospolita však soudí, že se vízům věnuje přílišná pozornost, a že by se Polsko mělo soustředit spíše na jiné záležitosti. Například na to, aby americká vláda a firmy splnily slíbené investice v rámci offsetových programů za nákup amerických stíhaček F-16 pro polské vojenské letectvo.

Co se týče vojenské spolupráce, Alexandrovi Kwašniewskému se v Bílém domě dostalo příslibu zvýšení vojenské pomoci o jednu třetinu. Polská armáda dostane z rozpočtu Spojených států letos pomoc na modernizaci ve výši 100 milionů dolarů.

Nicméně Kwašniewského odpůrci i v této souvislosti tvrdí, že s ohledem na vysoké náklady vojenské přítomností v Iráku, která loni stála Polsko 280 milionů dolarů, mohl očekávat mnohem více než nakonec přislíbenou částku. Těžko soudit, nakolik to bylo reálné, nicméně zvýšená vojenská pomoc se dala očekávat mnohem více než zrušení víz. Jak připomíná polský tisk, k takovému kroku je nutné mimo jiné i to, aby počet zamítnutých žádostí o vízum nepřekračoval tři procenta. V současnosti ale američtí konzulární úředníci zamítnou každou třetí žádost, podanou polským občanem.

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio