Polsko-ukrajinské vztahy jsou na nejhorší úrovni od začátku války. Poláci ale chtějí Ukrajině dál pomáhat, míní analytik

„Vztahy se skutečně velmi zhoršily, asi na nejhorší úroveň od začátku ruské invaze z loňského roku,“ potvrzuje Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky. „Nicméně je tam teď snaha o určitou deeskalaci napětí a o vyřešení sporů cestou jednání.“

Čtěte také

Karel Barták: Státy EU se hádají kvůli dovozu ukrajinského obilí

Celou situaci odstartoval zákaz dovozu obilí, mouky a obilného šrotu do polských skladů. V reakci na něj Ukrajina zakázala dovoz vybrané polské zeleniny na své území a podala žalobu ke Světové obchodní organizaci.

Nesouhlas se zemědělskými restrikcemi naznačil i Volodymyr Zelenskyj. Podle něj je těžké vidět některé evropské přátele, jak hrají na ruku Moskvě.

Vládu podporují hlavně zemědělci

Ačkoliv jeho výrok nebyl adresovaný nijak konkrétně, Poláci si jej vyložili jako nevděk Ukrajiny za poskytovanou pomoc, a proto si ministr zahraničí Zbigniew Rau předvolal ukrajinského velvyslance, aby situaci vysvětlil.

Čtěte také

iROZHLAS

Varšava se zlobí. Zelenskyj mluvil v OSN o ‚evropských přátelích, kteří solidaritu jen hrají‘

„Nemyslím si, že by si Ukrajina méně vážila pomoci svých středoevropských partnerů, ale v Polsku je to bohužel velmi často vnímané tak, že když se obrací i k jiným partnerům, specificky k Německu, tak je to jako krok proti Polsku,“ vysvětluje Lebduška.

Rétorika politických představitelů je navíc posílena blížícími se volbami. „Vláda musí pamatovat na to, že jednou z tradičně nejsilnějších podporovatelských skupin při volbách byli vždycky zemědělci a ti mají v současnosti zemědělské politiky strany Právo a spravedlnost dost a uvažují o tom, že se přikloní ke Konfederaci, která jim slibuje mnohem větší ochranu zemědělského trhu,“ podotýká zpravodajka Českého rozhlasu Kateřina Havlíková.

Nejsilnější pozemní armáda Evropy

Druhým sporným bodem vzájemných vztahů jsou výroky o vojenské spolupráci. Polsko pozastavilo svoji pomoc, protože samo zbrojí. Ovšem některá zahraniční média výroky o přerušení dodávek špatně přeložila a začala spekulovat o úplném zastavení posílání zbraní z Polska na Ukrajinu.

„Poláci vnímají Rusko jako obrovskou bezpečnostní hrozbu, takže skutečně Ukrajincům pomáhat chtějí. Platí to stále, podle průzkumů nicméně záleží, v jaké oblasti. Určitě podporují další dodávky zbraní, bezpečnostní pomoc Ukrajině, ale výrazně méně už třeba některou pomoc uprchlíkům na polském území,“ přibližuje situaci v Polsku Lebduška.

Čtěte také

iROZHLAS

,Chránit naši zemi.‘ Polsko už Ukrajině nedodá zbraně, vyzbrojuje svou armádu, řekl premiér

Jediným důvodem pro přerušení spolupráce s Ukrajinou je posilování vlastní armády. „Vyzbrojování pokračuje velmi aktivně. Od loňského roku polská armáda postupně dostává veškerou techniku, kterou si objednala, ať už to jsou třeba americké tanky Abrams, nebo korejské tanky K2,“ popisuje.

Polsko si předsevzalo vybudovat nejsilnější pozemní armádu Evropy. Ve společnosti přesto panuje skepse, zdali je možné vojenské ambice naplnit.

„Současná vláda plánuje, že polská armáda by měla mít až 300 tisíc vojáků, což je považováno za nerealistické i vzhledem k demografii Polska, která není příliš dobrá. A je otázka, jestli vůbec je armáda schopná přilákat takové množství lidí,“ uzavírá Michal Lebduška.

Více podrobností o polsko-ukrajinských vztazích, eskalujícím napětí i návrzích řešení si můžete poslechnout v záznamu pořadu Ranní Plus. Moderuje Pavlína Nečásková.