Polsko podpořilo Gruzii ve sporu s Ruskem

Postup prezidentské kanceláře označil za v uvozovkách neprofesionální.

Gruzínský prezident Saakašvili polskou misi pochopitelně uvítal. Polsko bylo totiž první zemí, která se tímto způsobem postavila na stranu Gruzie. Otázka Abcházie je pro vládu v Tbilisi bolestivá. Tento region, obývaný převážně muslimskými Abcházci je proruský. Právě Rusko podporovalo tamní separatisty na počátku 90 tých let během války s Gruzií. Po dlouhých jednáních bylo nakonec uzavřeno příměří. Mezi tím bylo z Abcházie vyhnáno 250 000 Gruzínců, kteří už se zpět nikdy nevrátili. Ani Abcházie si ale příliš nepomohla. Region, který žil především z turistického ruchu- připomeňme například známé letovisko Suchumi- by se následkem výše zmíněné války bez ruské pomoci pravděpodobně hospodářsky zhroutilo.

Moskva zatím na aktivitu Polska ve věci Gruzie nereagovala. Na ministerstvu zahraničí ve Varšavě mají obavy, aby se znovu nezhoršily vztahy s Ruskem. Ty se začaly zlepšovat poté, co se k moci v Polsku dostala nová vláda premiéra Donalda Tuska. Rusko poté dokonce zrušilo embargo na dovoz polského masa. To Moskva zavedla krátce poté, co Polsko podpořilo takzvanou Oranžovou revoluci na Ukrajině. I když Rusko jako oficiální důvod zmíněného zákazu uvedlo údajnou nízkou hygienickou kvalitu polského masa.

Tentokrát se Varšava angažuje v další zemi, kterou výhledově hodlá přijmout do svých členských řad Severoatlantická aliance. Moskva je ale jako bývalé země Sovětského svazu považuje za nedotknutelnou sféru svého vlivu. Poláci vyzvali Rusko, aby podobnými signály Jižní Osetii a Abcházii nenarušovalo klid v Gruzii a nečinilo kroky které jsou v rozporu s mezinárodním právem a principy OSN. Jenže podobná výzva zní v této souvislosti poněkud licoměrně. Polsko totiž nedávno diplomaticky uznalo bývalou srbskou provincii Kosovo, kde tamní Albánci vyhlásili v únoru jednostranně nezávislost. Rusko v tomto případě oficiálně podporuje Srbsko. V Radě bezpečnosti OSN mimo jiné blokuje snahy o novou rezoluci v otázce Kosova. Ta současná byla jeho odtržením porušena. Obsahovala totiž zmínku o tom, že Kosovo zůstane nedělitelnou součástí Srbska. Rusko prohlášením o navázáním užších kontaktů s vládami Jižní Osetie a Abcházie bezpochyby reagovalo také na kosovské události.

Varšava se vysláním mise do Gruzie pochopitelně zviditelnila na mezinárodním poli. Otázkou je, zda si pomohla, nebo spíše uškodila. Moskva dala Polsku opakovaně najevo, že není tak velké a vlivné, jak se tamní politici domnívají. Polské maso by nyní mohlo znovu ztratit hygienickou kvalitu. Nebo jiné zboží, vyvážené do Ruska.

To se snaží znovu stát supervelmocí. Podporou Jižní Osetie a Abcházie by chtělo postupně docílit, aby se obě separatistické republiky staly součástí Ruské federace. Podle diplomatických zdrojů jde v tuto chvíli ale spíše o reakci na separaci Kosova. Rusko dávalo opakovaně najevo, že je jednostranné vyhlášení nezávislosti provincie na Srbsku nebezpečným precedentem. To je svým způsobem pravda. Nyní může Moskva argumentovat tím, že když je to možné v případě Kosova, proč by to možné nebylo ve dvou územích bezprostředně sousedících s Ruskem. Pokud by se mělo postupovat podobně i v dalších případech, byl by to signál, který by všeobecně zvýšil kuráž separatistů po celém světě. Regionů, kde potenciálně hrozí etnické konflikty rozhodně není málo.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .