Polská vládní strana hraje na protiukrajinské nálady. Po volbách ale spory vyšumí, míní analytik

7. srpen 2023

Polsko patří od začátku ruské agrese k nejvýznamnějším podporovatelům Ukrajiny, v poslední době se ale mezi oběma spojenci objevily spory, které se minulý týden řešily na úrovni velvyslanců a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij vyzval k uklidnění emocí. „Myslím, že je za tím určitá hra polské vládní strany před podzimními parlamentními volbami. Zjišťují, že se jim vyplatí hrát na protiukrajinské nálady,“ míní analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška.

Poukazuje při tom na to, že velkým tématem polské politiky je zemědělství, přičemž zemědělci jsou i poměrně silnou voličskou skupinou, a vláda se tak snaží vystupovat jako ochránce jejich zájmů.

Čtěte také

„V momentě, kdy ustane předvolební kampaň, tak to vyšumí do ztracena,“ uvádí s odkazem na spory ohledně zákazu dodávek některých potravin z Ukrajiny do Polska či vývozu ukrajinského obilí.

Silnou reakci vyvolala slova poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy Marcina Przydacze o údajném nevděku Ukrajinců za polskou pomoc. Podle Lebdušky má ale vojenská a humanitární pomoc Ukrajině v Polsku širokou podporu.

„Bezpečnostní ohrožení ze strany Ruska je v Polsku vnímané velmi intenzivně a nálady se v tomto smyslu příliš nemění, takže podpora určitě bude pokračovat,“ konstatuje s tím, že i kdyby se na podzim v Polsku změnila vláda, na základní politické linii to nic nezmění.

Vraždění Poláků? Jedna z epizod

Polsko-ukrajinské vztahy po roce 1991 označuje Lebduška za dobré, a to navzdory komplikované historii. Hlavy obou států v červenci společně uctily oběti masakrů na Volyni za 2. světové války. Ukrajinští nacionalisté při etnických čistkách zavraždili desetitisíce polských obyvatel.

Čtěte také

„Potíž je v tom, že to téma je vnímané asymetricky. Zatímco v Polsku je to téma, které velmi rezonuje a je silně zapsané v kolektivní paměti, na Ukrajině je téměř neznámé. Souvisí to i s tím, že v hrůzách, které se na Ukrajině děly ve 30. a 40. letech, je to jedna z mnoha epizod,“ vysvětluje.

Pokud jde o národní uvědomění, Ukrajinci se dnes odkazují především k současnému státu, který symbolicky navazuje na starší útvary, jako byla Kyjevská Rus a Haličské knížectví, kozáci či Ukrajinská lidová republika z roku 1917.

„Pokud jde o kontinuitu, tak vychází z Ukrajinské sovětské socialistické republiky. A Ukrajinci se vztahují primárně ke státu, národní identita je občanská spíše než etnická,“ uvádí Lebduška s tím, že klíčová pro ukrajinské uvědomění byla až ruská agrese v roce 2014, do té doby se obyvatelé vztahovali především ke svému regionu.

Michal Lebduška, analytik

V čem se liší vývoj ukrajinské a běloruské národní identity? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související