Polská vláda si myslí, že jí všechno projde. Bez unijních peněz se ale neobejde, míní polský expremiér Marek Belka

15. prosinec 2021

Generální advokát Soudního dvora Evropské unie doporučil zamítnout žaloby Polska a Maďarska proti mechanismu, pomocí kterého by Evropská komise mohla omezit vyplácení peněz členským zemím, které porušují zásady právního státu. „To, co se dnes děje v Polsku a v Maďarsku, je nebezpečné pro celou Unii,“ přitakává polský expremiér a nynější europoslanec Marek Belka.

Současná polská vláda podle něj dělá vše pro to, aby omezila nezávislost soudů či svobodu médií a získala plnou kontrolu nad společností. „To není demokracie. My tomu někdy říkáme demokratura,“ dodává.

Čtěte také

Belka zároveň zdůrazňuje, že vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) se nerovná Polsko. „Ve vládních kruzích je tendence zacházet s Unií ne jako se spojencem, ale skoro jako s okupantem,“ poznamenává.

„Za všechno špatné může Evropská unie, včetně rostoucí cen energií. Je to taková přetahovaná. Kdo déle vydrží. V polské vládě panuje názor, že Unie je měkkota, u které nám všechno projde. Že vždycky přimhouří oko. Ale nezdá se, že by to tak doopravdy bylo,“ doplňuje.

Ve vládních kruzích je tendence zacházet s Unií ne jako se spojencem, ale skoro jako s okupantem.
Marek Belka

V krátkodobé perspektivě se prý Polsko dokáže bez unijních peněz obejít, ale velmi je potřebuje pro svůj další hospodářský rozvoj. Chyběly by především v zemědělství a v dopravní infrastruktuře.

„Kdysi bylo Polsko synonymem země se špatnými silnicemi. A dnes by se dalo říct, že jsou dokonce lepší než v Česku. Musíme si ale položit otázku, jak se to stalo. Je to díky členství v Evropské unii a využívání evropských fondů,“ zdůrazňuje Belka.

Federalizace je výhodná

Vládní strana se prý chce za každou cenu udržet u moci, takže rozdává peníze, vede propagandu v televizi a snaží se využít i současnou krizi na polsko-běloruské hranici.

„Ve skutečnosti polská vláda nechce úplné vyřešení a uklidnění situace. Ta krize je politický poklad. Když se vytvoří pocit ohrožení země, lidé se přirozeně semknou kolem vlády,“ uvádí s tím, že z tohoto důvodu Polsko usiluje jen o politickou podporu a nechce, aby věc získala mezinárodní rozměr.

Krize je pro PiS politický poklad. Když se vytvoří pocit ohrožení, lidé se přirozeně semknou kolem vlády.
Marek Belka

Belka si neumí představit, že by Polsko nakonec vystoupilo z Evropské unie, protože drtivá většina společnosti členství podporuje. „Co se ale může stát, je takzvané nucené zůstávání. To znamená setrvávání v Unii a otravování atmosféry uvnitř,“ soudí.

Nově německá vláda chce směřovat k větší federalizaci Evropské unie. Ta podle Belky přináší mnohá pozitiva a třeba právě v oblasti ochrany hranic by Unie měla jednat společně.

Čtěte také

„Vyvstávají před námi výzvy, ve kterých musí všech 27 zemí postupovat společně. Budeme to odmítat, protože nechceme federaci. Tak tomu neříkejme federalizace, ale reakce na globální výzvy, kterým musíme společně čelit,“ upozorňuje Belka.

Členské státy sice ztratily část své suverenity v některých oblastech, díky tomu ale třeba Polsko nebo Česko můžou mít vliv třeba na Rusko nebo Spojené státy, pokud jde o obchodní politiku.

„To není ztráta suverenity, o které mluví nacionalisté. Je to spojování a posilování pozic jednotlivých zemí i Evropské unie na mezinárodní scéně. Nikdo v Evropě nemá pochybnosti o tom, že obchodní unie je prospěšná,“ uvádí bývalý guvernér Polské národní banky.  

Česko-polské vztahy teď narušuje spor kolem ztráty vody spojené těžbou v uhelném dole Turów. Belka v této souvislosti kritizuje polskou vládu za to, že nemá strategii energetické transformace a že s českou stranou jednala arogantně: Například předem neinformovala o svém záměru prodloužit licenci na těžbu o 20 let.

Víc si poslechněte si v záznamu Interview Plus Pavla Nováka.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.