Polská společnost je rozdělena. Část nosí jídlo vojákům, část migrantům, popisuje zpravodaj Dorazín

19. listopad 2021

Na území mezi Polskem a Běloruskem živoří až tisíce lidí, kteří se chtějí dostat dál na Západ. Podle mluvčího polské tajné služby sice bylo vyklizeno jedno z tábořišť, které se nacházelo přímo na hraničním přechodu, podle zpravodaje Českého rozhlasu v Polsku Martina Dorazína to ale neznamená, že je krize u konce.

„Situace se poměrně rychle mění. Nevíme, jestli je to změna trvalá, k lepšímu, nebo je to jen jakési přeskupení,“ uvádí zpravodaj v pořadu Interview Plus.

Dodává, že i v noci na pátek se asi 500 lidí pokusilo strhnout žiletkový plot a dostat se do Polska, polští pohraničníci je ale zatlačili zpět.

Čtěte také

Tato nejagresivnější skupina se o prolomení hranice pokouší prakticky každou noc a podle polských tajných služeb jim v tom pomáhají běloruští instruktoři – nejen pohraničníci, ale také příslušníci jiných služeb, kteří jim radí a dávají příkazy, co dělat.

Polská vláda i opozice se shoduje na tom, že je třeba tlačit především na běloruský režim, přestože podle některých politiků je skutečným iniciátorem migrační krize ruský prezident Vladimir Putin.

Našli jsme dva syrské migranty, kteří byli polomrtví, položiví, museli tam prožít hrozné věci.
Martin Dorazín

Proevropská opozice ovšem požaduje humánnější zacházení s migranty, kteří se už do Polska nějakým způsobem dostali. Tak, aby mohli požádat o azyl a vyčkali na rozhodnutí v přijatelnějších podmínkách.

Polomrtví, položiví

Naopak polská vláda hodlá dál být vládou tvrdé ruky a na polské území nikoho nepustit.

„Ten přístup je velmi razantní a má podporu části společnosti, která uctívá uniformy, polský mundur, jak oni říkají. Dokonce jim přinášejí jídlo, píší děkovné dopisy a podobně,“ přibližuje Dorazín s tím, že polská společnost je hluboce rozpolcena i v této otázce, a to zhruba půl na půl.

Čtěte také

Přestože je východ Polska baštou voličů vládní koalice, i zde je prý spousta lidí, kteří se snaží uprchlíkům pomáhat a soucítí s nimi. Uvědomují si, že jde o Lukašenkovu provokaci a odvetu Polsku a Evropě. Zároveň cítí povinnost se o ně postarat.

„Zvlášť aktivní je muslimská komunita Tatarů, která si vzala na starost pohřby obětí této situace. Ve čtvrtek pohřbili už druhého uprchlíka na muslimském hřbitově. I z této strany je reakce jiná než vládní,“ dodává zpravodaj.

Zpravodaj Martin Dorazín se svým průvodcem na cestě ke gejzíru

Místní prý nosí migrantům jídlo, pití a léky, novináře k nim ale nechtějí zavést, protože by to ohrozilo je i uprchlíky. Tábořiště se nacházejí podél cest v bažinatém Bělověžském pralese, přičemž pohraniční pásmo je dlouhé stovky kilometrů.

„Našli jsme dva syrské migranty, kteří byli polomrtví, položiví, museli tam prožít hrozné věci. Víme, že zemřeli lidé. Některé informace mluví o 17, jiné o 11 mrtvých. S přicházející zimou se bude situace zhoršovat, zejména pro lidi, kteří teď bloudí někde v lesích,“ uzavírá  Martin Dorazín.

Můžou situaci uklidnit iniciativy německé kancléřky Angely Merkelové a Evropské unie? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Související