Politolog: Vondráček není tak hloupý, jak se tváří. Možná s Mynářem na „habaďůře“ vědomě spolupracoval

20. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Radek Vondráček (ANO)

S debatou o aktivaci článku 66 Ústavy, podle kterého by se povinnosti prezidenta kvůli jeho zdravotní nezpůsobilosti měly přenést na jiné ústavní činitele, se otevřela také otázka odvolání ředitele prezidentovy kanceláře Vratislava Mynáře. „Jakmile ústavní činitel získá prezidentské pravomoci, tak po tom, co předvedl kancléř Mynář, myslím, že nic jiného než odvolání není možné,“ konstatuje politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek.

„Mynář věděl, že nemocnice je přesvědčená o tom, že pan prezident nemůže vykonávat svou funkci, a přesto si pozval předsedu sněmovny Radka Vondráčka (ANO) a zkusil imitovat nebo předvádět veřejnosti, že prezident je schopný fungovat tím, že je schopen se podepsat,“ připomíná Mlejnek Mynářovo jednání s dovětkem, že i pravost podpisu na svolávací listině ustavující schůze sněmovny je zpochybňována.

Čtěte také

Vondráček, předseda končící sněmovny, tak přispěl k tomu, že převzetí prezidentských pravomocí podle článku 66 Ústavy může nastat až po 8. listopadu, upozorňuje. „Pokud byla zpráva z nemocnice taková, že prezident nemůže fungovat, měl Vondráček vyvinout aktivitu, aby ještě tato končící sněmovna přijala usnesení a přesun kompetencí mohl nastat okamžitě,“ kritizuje Mlejnek.

„Není tak hloupý, jak se teď staví v médiích. Vyvolává to ve mně silné podezření, že s kancléřem Mynářem na této ‚habaďůře‘ vědomě spolupracoval a že cílem celé akce bylo odsunout převzetí pravomocí za horizont 8. listopadu,“ zdůrazňuje Mlejnek.

A dodává, že se nediví nemilosti, v níž Vondráček upadl v hnutí ANO. Spolupracoval totiž s šéfem kanceláře Mynářem, nikoliv se stranickým šéfem a dosavadním premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Ještě jedna zpráva z nemocnice

Do druhého listopadového pondělí, kdy se má sejít nově zvolená sněmovna, zbývají necelé tři týdny. Bude proto potřeba další zpráva z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) o prezidentově stavu, říká poslanec Marek Benda (ODS).

Čtěte také

Po ustavující schůzi sněmovny je ale třeba jednat poměrně rychle. „Řekněme, že hned 12. listopadu bychom měli svolat schůzi, která případnou aktivaci článku 66 provede. Protože bezprostředně po ustavující schůzi vláda podává demisi a je třeba, aby bylo jasné, komu ji podá – zda panu prezidentovi, nebo předsedkyni poslanecké sněmovny.“

Tou by podle vyjádření zástupců pětikoalice měla být předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Novou zprávu z nemocnice budou vyžadovat i poslanci za SPD, ujišťuje místopředseda strany Radim Fiala. Nespokojí se přitom pouze s podpisem jednoho lékaře. Je totiž potřeba dohlédnout na to, aby nedošlo k ústavnímu puči, tvrdí host Tématu dne.

Hosty byli:
Marek Benda, ODS, poslanec, předseda sněmovního Ústavně právního výboru
Radim Fiala, SPD, předseda poslaneckého klubu
Ondřej Preuss, Katedra ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Josef Mlejnek, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

„Neříkám, že si myslím, že se děje něco nekalého, ale píšou nám to někteří lidé,“ odvolává se Fiala na obavy svých voličů. Jako problematické vidí v celém vývoji fakt, že Senát začal o možné aktivaci příslušného článku Ústavy hovořit ještě před tím, než dorazila oficiální zpráva z nemocnice.

Nebezpečí ústavního puče ovšem nepozoruje Ondřej Preuss z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Myslím, že je zjevné, že prezident v tuto chvíli nemůže vykonávat svůj úřad – je na jednotce intenzivní péče,“ připomíná.

Je teoreticky možné, že by za prezidenta republiky premiér a předseda sněmovny dovládli až do konce volebního období? Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Jana Bumby.

autoři: Jan Bumba , marz
Spustit audio

Související