Politolog: SPD do zprávy o extremismu nadále patří, za extremistickou stranu bych ji ale neoznačil
Ministerstvo vnitra ve výroční zprávě o extremismu a předsudečné nenávisti za loňský rok neuvedlo stranu SPD Tomia Okamury. V minulých letech se tam přitom objevovala opakovaně. „Neumím si představit, že by ministři nominovaní za SPD souhlasili nebo vzali na vědomí zprávu, která by SPD obsahovala,“ poukazuje v Interview Plus odborník na extremismus Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Čtěte také
„Z mého pohledu SPD do té zprávy nadále patří,“ upozorňuje odborník. Pro Český rozhlas Plus vysvětluje, že se dokument nezabývá jen extremismem, ale zmiňuje i subjekty, které pracují s takzvanou předsudečnou nenávistí.
„To znamená s nějakým vymezováním se proti nějakým skupinám obyvatel, často velmi vulgárním, často násilným i ve verbálním slova smyslu,“ definuje expert. „A tam SPD i v poslední době určitě patří.“
Hnutí Tomia Okamury by tak podle něj do zprávy mělo být zařazeno právě proto, že jeho politika odpovídá šíření předsudečné nenávisti. Nutně ale nesplňuje znaky tradičního politického extremismu, podotýká.
„Jako celek bych SPD neoznačil za extremistickou stranu,“ vysvětluje. „Na druhou stranu, některé prvky, které jsou historicky spojené zejména s extremistickou pravicí, prvky nenávisti vůči migrantům, cizincům, určitě přítomné jsou.“
Čtěte také
Podobu zprávy podle něj mohl ovlivnit i fakt, že je dnes SPD součástí vlády. Dokument totiž prochází připomínkovým řízením, kde se k němu může vyjádřit mnoho aktérů. V kontextu SPD tak v minulosti učinil třeba tehdejší prezident Miloš Zeman, který neúspěšně usiloval o to, aby hnutí nebylo součástí zprávy.
„Je určitě důvod si myslet, že tam SPD není účelově,“ upozorňuje expert. „Neumím si představit, že by ministři nominovaní za SPD souhlasili nebo vzali na vědomí zprávu, která by SPD obsahovala.“
SPD se proti zařazení mezi extremisty ve zprávě za rok 2022 bránila u soudu a ten jí dal letos v červnu za pravdu. Obvodní soud pro Prahu 7 uznal, že ministerstvo vnitra tehdy porušilo práva hnutí SPD. Michal s výrokem soudu ne úplně souhlasí, protože si myslí, že SPD by součástí zpráv o extremismu být měla.
Radikální pravice jako mainstream
Česká politická scéna je podle politologa dobrým příkladem radikalizujícího se mainstreamu. I ty strany, které jsou blíže politickému středu, se snaží velmi kriticky pracovat například s migrací.
„Někdy se i od mainstreamových politiků můžeme dočkat výroků, které bychom dříve připsali spíš radikální nebo extrémní pravici,“ poukazuje. V kontextu nedávného útoku v Berlíně, kdy vjel autem do davu lidí extremista patrně spjatý s islamisty, zmiňuje i specifickou rétoriku SPD.
Čtěte také
„Právě té generalizace, toho propojování každého muslima s terorismem nebo minimálně s nebezpečím, se právě SPD dopouští,“ popisuje. „Určitě to ale není tak, že by islamismus nebyl v současné Evropě hrozbou.“
I přes to, že dříve radikální a extremistické výroky dnes mohou působit běžně, a nejen čeští politici k nim inklinují i ve snaze oslovit co nejvíce voličů, jsou podle odborníka stále tací, kteří se s problémy snaží pracovat věcně.
„Rozhodně nelze podceňovat tu bezpečnostní výzvu, která s migrací je nějakým způsobem spojena,” uzavírá odborník na extremismus. „Ale právě proto potřebujeme odpovědné politiky, kteří dají na odborná stanoviska a nebudou naskakovat na ty vlny strachu, které se snaží vyvolat radikální extrémní pravice.“
Je extremismus politicky přijatelnější než dříve? Jak se proměnil vztah SPD k Bruselu? A můžeme mluvit o vítězství radikální pravice? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
