Politolog: Populisté nechtějí demokracii zničit. SPD je byznysový projekt pracující se strachem
Jednou z hlavních výzev na extremistické a xenofobní scéně zůstává podle ministerstva vnitra radikalizace jednotlivců. V souhrnné zprávě za druhé pololetí loňského roku resort uvádí, že radikalizaci se daří na sociálních sítích a týká se i dětí a mládeže. „Extremističtí politici to ví a snaží se do prostředí, kde dochází k radikalizaci, infiltrovat,“ říká v Osobnosti Plus politolog Aleš Michal.
Z unikátních dat Českého rozhlasu a projektu Společnost nedůvěry: Hranice svobody slova je většina Čechů s úrovní svobody slova spokojená a chápou nutnost mantinelů. Někteří politici včetně Tomia Okamury (SPD) ale téma svobody slova využívají jako politické téma.
Čtěte také
„Je to atraktivní mimo jiné proto, že se to řeší ve Spojených státech, kde se identitární spory staly součástí politického boje,“ soudí politolog Michal. „Myslím, že Okamura a jeho SPD se snaží jet na vlně toho, že tu je nějaký systém, establishment, který se snaží svobodu slova omezovat. Což potom dokáže mobilizovat voliče.“
Situační zpráva o extremismu ministerstva vnitra za druhé pololetí loňského roku uvádí, že využívání tenzí ve společnosti se stává prostředkem k realizaci vlastních ekonomických a politických zájmů.
„To se potom propojuje s osobními autoritářskými, mocenskými a ekonomickými zájmy daných politiků. V českém případě se bavíme o takzvaných podnikatelských politických stranách, které slouží zároveň jako byznysové projekty svých zakladatelů,“ přibližuje.
Čtěte také
Za podnikatelskou stranu označuje hnutí ANO a také hnutí SPD. „ANO bychom ale určitě nepovažovali za tak extrémní v rétorice jako SPD,“ poukazuje politolog.
V praxi je ale podle něj těžké rozlišit extrémní, radikální a populistickou stranu. „Je důležité zaměřit se na ten záměr. Jestli jím skutečně je zbořit demokracie. To u SPD není. Populismus nechce demokracii zničit, ale funguje v jejích hranicích,” míní a připomíná:
„SPD je spíš byznysový projekt, který se snaží kreativně pracovat se strachem, ale když dojde na skládání vládní koalice, tak poslušně hlasuje s ANO a Motoristy.“
Kampaň SPD
Podle nepravomocnému rozhodnutí soudu ovšem hnutí SPD spáchalo trestný čin podněcování k nenávisti, a to formou svých předvolebních plakátů. Michal připomíná, že spor se nevedl o tom, jak má vypadat politická kampaň.
Čtěte také
„Ale o tom, že hledáme hranice, kde ještě je možné politickou kampaň považovat za legitimní a kde už skutečně překračuje hranice a kde to může vést k rozdmýchávání nenávisti, k polarizaci společnosti nebo k jejímu dalšímu rozdělování,“ míní a doplňuje:
„Myslím, že ten rozsudek vyslal politikům i veřejnosti vzkaz, že svoboda slova není bezbřehá, má hranici. A tou je, když urážíme někoho druhého. A když politická strana zasahuje do práv další skupiny obyvatel.“
Skutečně důležité podle Michala je, že se soud zaměřil na záměr hnutí SPD, tedy na to, jakou náladu chtělo ve skutečnosti kampaní vyvolat. SPD trvá na tom, že plakáty byly alegorií a politickým komentářem k migraci a sociálním dávkám, nikoliv nenávistným projevem.
Čtěte také
Michal vysvětluje, že hranice mezi politickými komentáři a projevem nenávisti může být tenká. Vedle záměru samotného je podle něj potřeba vzít v potaz i to, do jaké míry SPD s takovým typem kampaně pracuje dlouhodobě.
„V tomto případě vnímám docela velkou inspiraci třeba od německé Alternativy pro Německo. A v případě AfD to rozdmýchávání nenávisti vidíme jako dlouhodobou strategii,“ upozorňuje.
Radikalizace dětí a mladistvých
Zpráva o extremismu za rok 2025 ukazuje také na individuální radikalizaci nezletilých a mladistvých, často bez vazby na konkrétní ideologii. To podle Michala není až tak nový fenomén.
Čtěte také
„Na druhou stranu ta akcelerace, kterou vidíme v posledních letech v souvislosti zejména s internetovým prostředím a prostředím online her, tak je znatelná,“ připouští a dodává:
„Může se na to napojit tradiční ideologický extremismus. Radikálně pravicoví nebo extrémně pravicoví politici toto samozřejmě ví a snaží se do toho prostředí, kde k takové radikalizaci dochází, infiltrovat a potom tam šířit třeba neonacistické myšlenky. Pro bezpečnostní slžoky je těžklé takové lidi odhalit ve chvíli, kdy teprve trestný čin připravují.“
Proč jsou podle zprávy vnitra cílem xenofobně motivovaných výpadů v Česku Ukrajinci a Romové? Jak si Česko vede v otázce extremismu vede ve srovnání s Evropou? Poslechněte si celý rozhovor nahoře v článku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
