Politico: Vycházející hvězda Wagenknechtová je tak krajně levicová, až má blízko ke krajní pravici

Politička nedávno založila populistickou stranu a v průzkumech má často dvouciferné výsledky. Prohlašuje, že do země přichází příliš mnoho žadatelů o azyl a že v Německu už není místo.

Velkou část svého hněvu Wagenknechtová vyhrazuje pro německé Zelené, které viní z deindustrializace země a z prosazování čisté energie. Je také nakloněná užším vztahům s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Wagenknechtová začínala jako členka východoněmecké komunistické strany a dlouho byla tváří tvrdé levice. V poslední době však často zní až krajně pravicově. Její názory a útoky na levicový mainstream jí získaly mnoho krajně pravicových obdivovatelů.

Björn Höcke, jeden z nejextrémnějších politiků krajně pravicové AfD a lídr této strany ve východoněmecké spolkové zemi Durynsko, byl Wagenknechtovou tak nadšený, že ji jednou vyzval, aby se přihlásila do jeho strany.

Místo toho Wagenknechtová vytvořila novou politickou sílu definovanou zdánlivým oxymóronem – „levicovým konzervatismem“. Oslabuje tak dominantní postavení německých mainstreamových stran a dál narušuje rozdělení na levici a pravici.

Tradiční politická uskupení v Evropě v poslední době ztrácejí vliv, a to i v Německu, které bylo dlouho vnímané jako kotva stability a předvídatelnosti.

Zavedené pořádky v německé politice jsou obzvlášť narušené v regionu bývalého východního Německa, které navzdory více než třem desetiletí úsilí o integraci někdejšího komunistického státu stále více sleduje vlastní paralelní politickou realitu.

Ve třech východoněmeckých regionech, Sasku, Durynsku a Braniborsku, vede před zemskými volbami Alternativa pro Německo (AfD) nebo se prvnímu místu blíží. Strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové se v průzkumech pohybuje mezi 13 a 18 procenty, což je na uskupení, které vzniklo teprve před několika měsíci, až zarážející výsledek.

Blíž k extrému než ke středu

Wagenknechtová není jediná, kdo rozmazává tradiční levo-pravé spektrum. Ve Spojených státech se bývalý prezident Donald Trump přihlásil k některým tradičně levicovým hospodářským politikám v oblasti obchodu a cel.

Je tu i francouzská krajně pravicová lídryně Marine Le Penová, která kooptovala hospodářskou a sociální politiku tradiční levice, čímž přilákala mnoho bývalých voličů francouzské komunistické strany.

Čtěte také

Robert Schuster: Volby ve východním Německu odhalí, jak moc tam jsou populisté skutečně silní

Když se reportéři serveru Politico zeptali Wagenknechtové, jestli vidí nějakou podobnost mezi sebou a Le Penovou nebo jinými radikálně pravicovými stranami, zdálo se, že je v šoku. Odpověděla, že takové strany, nezastupují „malé lidi“. Její politika je údajně levicová a zaměřuje se na boj proti ekonomické nerovnosti.

Wagenknechtová zdokonalila hledání levicového úhlu pohledu na běžně pravicové postoje. Její skepse vůči imigraci je z velké části způsobena její podporou sociálního státu, který podle ní ke svému fungování vyžaduje určitou míru homogenity.

Dalším příkladem pravicové rétoriky zleva je její hlasování proti legislativě přijaté německým parlamentem, která usnadňuje změnu zákonného pohlaví. Zákon by podle ní byl „prostě směšný, kdyby nebyl tak nebezpečný“. Svou kritiku zaměřila na farmaceutický průmysl, který podle ní usiluje o zisk a z této normy těží nejvíc.

Wagenknechtová také opakovaně vyzvala k ukončení německé vojenské pomoci Ukrajině a k jednání s Putinem, což je názor převládající na krajní pravici. Pro političku je to ale protiválečný postoj vycházející z levicové tradice.

To, že Wagenknechtová v těchto otázkách zní pravicově, připomíná „teorii podkovy“ připisovanou francouzskému autorovi Jeanu-Pierru Fayeovi, podle kterého se politické extrémy vůči sobě ohýbají, takže krajně levicový a krajně pravicový konec k sobě mají blíže než ke středu.

Konkrétnější vysvětlení její politiky však spočívá v tom, že Wagenknechtová vidí na politickém hřišti mezeru, prostor pro lidi se sociálně konzervativními názory, kterým vadí migrace a progresivní politika, ale zároveň se obávají extremismu AfD.

Vládnout  bez AfD?

Stejně jako lídři ostatních stran i Wagenknechtová odmítla možnost koaličního vládnutí s AfD. Zároveň však jako ostatní nevyloučila spolupráci při schvalování zákonů, které považuje za rozumné.

Čtěte také

Robert Schuster: Scholz chce obhajovat pozici kancléře. Odepisovat ho je předčasné

„Pokud AfD říká, že nebe je modré, moje strana nebude tvrdit, že je zelené”, řekla nedávno německému listu Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Sestavení životaschopné koaliční vlády, která by vyloučila populistické a radikální strany ve spolkových zemích na východě Německa, se tak zdá stále obtížnější, ne-li nemožné.

AfD i Spojenectví Sahry Wagenknechtové doufají, že po volbách na východě posílí svůj vliv i ve zbytku země. Pokud budou tyto strany před parlamentními volbami v příštím roce úspěšné, může být to, co se nyní děje v bývalém východním Německu, jen předehrou, uzavírá server Politico.

Poslechněte si i další témata. Proč jsou ukrajinští spojenci rozdělení v názoru na zásahy za ruskými hranicemi? Konflikt mezi Hizballáhem a Izraelem je alespoň dočasně zažehnán. Světová polarizace ztěžuje adaptaci na změnu klimatu a znesnadňuje přístup k vodě. Mezigenerační bydlení by mohlo pomoci seniorům v boji proti osamělosti.