Politici po zvolení trpí nespavostí, úzkostmi a nízkým sebevědomím, tvrdí studie

7. červen 2017

Politici bývají zdrojem každodenního stresu pro voliče, ukazují výzkumy ze zámoří. Jak se ale vypjaté a stresující situace podepisují na duševním zdraví politiků? Jak zjistili před několika lety vědci z Harvardu, vládní a armádní špičky jsou méně stresované než jejich podřízení. Podle britské studie trpí nově zvolení poslanci úzkostmi a nízkým sebevědomím.

„Nejvíce ohroženou skupinou jsou pracovníci ve vrcholových řídících profesích, které jsou obecně spojené s vysokou odpovědností,” vysvětluje psycholog Radek Ptáček 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.


Syndrom vyhoření je velmi vázán na osobnostní charakteristiky. Více vyhoření vykazují osoby mladší, což souvisí pravděpodobně i s konfliktem ideálů, se kterými mladí lidé přicházejí do profese. Radek Ptáček

Mluví o manažerech obecně, u politiků je ale situace jiná. Jak zjistili před několika lety vědci z Harvardu, vládní a armádní špičky jsou naopak méně stresované než jejich podřízení. Lídry uklidňuje vědomí, že mají moc a mohou ovládat druhé lidi. Proto se v nejvyšších funkcích tak často objevuje psychopatické chování, všímá si kanadský badatel a spisovatel Stefan Verstappen.

„Považují za svou starost říkat vám, co máte dělat se svým životem. Já osobně bych vám řekl, že dokud nikomu a ničemu neubližujete, můžete si dělat jednoduše, co chcete: pít, kouřit, souložit, nic z toho není moje starost. Nezajímá mě, kam chodíte, s kým se scházíte. Ale psychopaté mají potřebu stále lidi přesvědčovat, aby dělali to, co si přejí oni,” tvrdí Verstappen v rozhovoru pro Global Research TV.

Konflikt ideálů a reality

Když se takový člověk dostane na politický vrchol, cítí se jako ryba ve vodě a stres na něj nedolehne. O to více ale postihne lidi o něco níž. Britský psycholog Ashley Weinberg ve svém výzkumu sledoval řadové poslance. Zejména nově zvolení poslanci jsou ohroženi stresem a syndromem vyhoření.

Radek Ptáček

„Syndrom vyhoření je velmi vázán na osobnostní charakteristiky. Více vyhoření vykazují osoby mladší, což souvisí pravděpodobně i s konfliktem ideálů, se kterými mladí lidé vcházejí do profese a po té konfrontaci s realitou,” popisuje docent Ptáček.

Zády k šachovnici

Nově zvolení poslanci podle britské studie vstupují do funkce plni ideálů, jak změní fungování státu. Pak na ně ale dolehne tíha rozhodování a zodpovědnosti. Poklesne jim sebevědomí, začnou je svírat úzkosti a poruchy spánku. Tím pádem v politice nadělají více chyb, veřejnost si toho všimne a takový politik ztratí šanci na kariérní postup. Mezitím ho přeskočí jeho kolega, který se chová nezodpovědně a překračuje pravidla, tvrdí Stefan Verstappen.


Podvodníci mají vždycky navrch. Lidé, kteří jednají nemorálně, neberou ohledy na pravdu a čest, budou určitě ve výhodě oproti lidem, kteří hrají podle pravidel. Radek Ptáček

„Představte si, že se někým hrajete partii šachu. Hrajete podle pravidel, ale po každém tahu se obrátíte k šachovnici zády. Když váš soupeř mezitím přeskládá figury, tak nemáte šanci vyhrát. Tenhle příklad můžeme přenést do každé situace v životě, kdy s někým soupeříte. Podvodníci mají vždycky navrch. Lidé, kteří jednají nemorálně, neberou ohledy na pravdu a čest, budou určitě ve výhodě oproti lidem, kteří hrají podle pravidel.”

Zodpovědná manipulace

To, že se takoví lidé často vyskytují v politice, ovšem není žádná novinka. Lidstvo takhle funguje dlouhá tisíciletí, uklidňuje Stefan Verstappen.

„Když se podíváme do historie, všichni velcí vladaři, císaři, šógunové, králové a královny, bývali ti nejhorší z nejhorších. Když třeba byli v královské rodině čtyři bratři, kteří bojovali o následnictví trůnu, byl to ten nejhorší z nich, který měl největší šanci stát se králem,” říká.

Podle Verstappena hýbou společností takzvané psychopatické rysy, například překračování pravidel nebo manipulace druhými. Tyto vlastnosti ale mohou mít i své kladné stránky, takový člověk je totiž odolnější vůči stresu. Schopnost manipulovat lidmi může být podle Ptáčka prospěšná i pro druhé, pokud je vyvážená zdravou empatií a zodpovědností.

autor: mas
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.