Polistopadoví politici o naše rady příliš nestáli, vzpomíná ekonom Švejnar

13. listopad 2014
02281403.jpeg

Když se po událostech listopadu 1989 změnila státem řízená ekonomika na tržní, přispěl svými znalostmi a zkušenostmi také česko-americký ekonom Jan Švejnar.

„Budoucí změny byly velmi těžko představitelné, protože velmi málo lidí mělo příležitost cestovat nebo pracovat v zahraničí, a vůbec chápat, jak tržní ekonomika funguje,“ popsal v našem vysílání připravenost Československa na reformy ekonom.

Podle svých slov hned po pádu komunismu sepsal studii o optimální transformaci a strategii přeměny centrálně plánovaného hospodářství.

„Byl to návod na proměnu k tržnímu, konkurenčnímu hospodářství, které by mělo co nejvíce výhod a co nejméně špatných prvků. Vláda to tehdy přijala, a v únoru jsme o tom na zámku v Kolodějích diskutovali.“

Tyto prvky se jakousi osmózou dostaly do vládních prohlášení, a světová banka je používala všude možně po střední a východní Evropě, popsal další osud jeho strategie Švejnar.

Čeští polistopadoví politici o spolupráci s ekonomickými odborníky z emigrace neměli příliš velký zájem, soudí ekonom. Lišily se i jeho názory na způsob provedení privatizace.

„Největší rozdíl byl, že já jsem dával velký důraz na vytvoření pevného právního rámce, ve kterém by se všechny změny odehrávaly, aniž by docházelo k velkým přehmatům a defraudacím. Chtěl jsem, aby byl systém jednodušší a převody majetku rychlejší.“

Tvrzení, že lze skloubit ekonomické zájmy v zahraničí s prosazováním lidských práv platí zvláště v případě událostí listopadu 1989. "Václav Havel byl tehdy velkým symbolem pro všechny, ve světě reprezentoval něco, co zastánci lidských práv viděli jako světlý jev," vzpomněl Jan Švejnar.