Polévka na Moně Lise? Kontraproduktivní pozérství, hodnotí komentátorka. Hnutí nevidí konkrétní změny, tak se radikalizuje, míní aktivistka
Můžou debatu o klimatické změně a možných opatřeních proti ní stimulovat takové akce, jako když dvě aktivistky nedávno vychrstly polévku na Monu Lisu v Louvru? Nebo jde o nesmyslnou kontroverzi, která nic dobrého nepřinese, protože vzbuzuje v široké veřejnosti jen nevoli? „Chápu, že už si aktivisté vybírají i jinou formu cílů než doposud,“ říká aktivistka Klára Bělíčková. „Je to svévole, která spíš lidi naštve, než aby jim otevřela oči,“ oponuje komentátorka Jana Machalická.
Komentátorka Lidových novin a divadelní kritička Jana Machalická ve svém komentáři obě ženy, které vylily polévku na Monu Lisu, označila za „hlupačky, které mají v hlavě bramboračku.“
Čtěte také
„Vůbec nechápu souvislost této akce, která má upozornit na dopady klimatické krize, s uměleckými díly a potažmo i s kulturními institucemi, jako jsou galerie nebo muzea. Pro mě je skutečně zvláštní, že tito aktivisté útočí na kulturní instituce, protože tam zpravidla pro svoje názory a snažení nacházejí spíš kladnou odezvu,“ vysvětluje.
Podle aktivistky hnutí Fridays For Future a autorky podcastu Moshpit na serveru A2larm Kláry Bělíčkové sice není nutné souhlasit s formou protestu, „ale zase bychom se měli zamýšlet nad tím, jak závažná je v tento moment klimatická krize. Takže v podstatě chápu frustraci těch lidí a chápu, proč ten konkrétní čin udělají.“
V Česku jsme prý stále ještě zvyklí na jinou formu protestů, než jakou lze vidět na západ od nás. „Chápu, že už si aktivisté vybírají i jinou formu cílů než doposud. To hnutí se radikalizuje, protože nevidí konkrétní změny.“
„Lidi to akorát naštve“
Podle Machalické hození polévky nemá žádný efekt. „Lidi to akorát naštve, protože mají k těm uměleckým dílům vztah, líbí se jim. A tohle ve valné většině má negativní dopad.“
„Myslím si, že je to takové pozérství, protože oni si vždycky vyberou to dílo, které je nějakým způsobem chráněno. Ale já mám pocit, že toto je kontraproduktivní. Je to prostě taková svévole, která spíš lidi naštve, než aby jim otevřela oči.“
Čtěte také
A komentátorka přidává konkrétní příklad: „Představte si, že pojedete do nějakého slavného muzea, tam se chcete podívat na nějaké dílo. Teď tam přiběhne aktivista, poleje ho, oni to zavřou a vy jste tam jeden den a pojedete domů. Takže vás někdo omezil ve vašich právech, ve vaší svobodě. Ač chápu, že proti klimatické krizi nejsou svoboda jednotlivce nebo jeho pocity úplně důležité.“
„To, že my si můžeme zajít do muzea, že máme individuální lidská práva a že tohle třeba naruší naši návštěvu muzea, tak když se koukneme ve srovnání třeba na jiné kulturní dědictví, ať už jde o původní obyvatelstvo v Jižní nebo Severní Americe nebo v různých státech světa, kde se teď už ničí životní prostředí a klimatická krize tam způsobuje takové škody, tak ten argument proti tomu stojí a vytváří nějakou kontroverzi,“ srovnává aktivistka.
„Přece se nebudeme v civilizované společnosti bavit o tom, jestli máme uchránit Monu Lisu nebo nejslavnější díla lidského ducha, která tady vznikla v průběhu staletí. Jakou to má souvislost s tím, že lidé nemají v různých částech světa co jíst?“ argumentuje Machalická.
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.
Související
-
Petr Fischer: Lepivé protesty čili nalep se na svého politika
Světem letí nová móda přilepování. Začalo to vcelku nevinným políváním zasklených ikon moderního malířství, pokračuje to přilepováním se k ikonám automobilového průmyslu.
-
Bezmoc, frustrace, hněv. Poslechněte si dokument o tom, jak mladí prožívají obavy z klimatické změny
Environmentální žal či klimatická úzkost. Stav, se kterým se potýká většina příslušnic a příslušníků generace Z, tedy zhruba dnešních dvacátnic a dvacátníků.
-
Europoslanec Vondra: Usilování za zlepšení životního prostředí je sympatické, pokud je v mezích
Jak důležitý je v současnosti hlas mladých lidí bojujících za zlepšení klimatických podmínek? Debatují Alexandr Vondra a Petr Doubravský, Moderuje Karolína Koubová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.