Polární ekoložka: Voda z tání mohla v Nepálu utrhnout ledovec. Roli změny klimatu zatím neznáme
Podle prvotních informací měla povodeň v Nepálu vzniknout po zemětřesení, které utrhlo ledovec. Satelitní data ale ukázala, že z výšky přes 5000 metrů se nejprve zřítila masa ledu a suti, což teprve vyvolalo otřesy. „Určitě se události mohou řetězit. Myslím si, že v tuto chvíli je tím největším rizikem jezero, které se tvoří v údolí,“ upozorňuje v Ranním Plusu Marie Šabacká, polární ekoložka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Je vysvětlení, které nabízí analýza družicových snímků, odpovídající tomu, co se nejspíš stalo? Případně proč byla původní hypotéza jiná?
V současné situaci pracujeme s hypotézou, že víme, co se stalo a kde se to stalo, ale nevíme přesnou příčinu. To znamená, že opravdu došlo k utržení ledovce a jeho skalního podloží, které se zřítilo o několik kilometrů níže.
Čtěte také
S sebou sebralo velké množství materiálu, který potom spadl do řeky. Tam pravděpodobně došlo k zahrazení části toku, možná na nějakou krátkou dobu – to ještě není jisté a musí se to potvrdit.
Tuto velkou povodňovou vlnu pak spustilo buď samotné zahrazení, nebo obrovská energie toho pádu. Řeka potom samozřejmě brala s sebou všechno, co jí stálo v cestě, včetně mostů, infrastruktury, kamení a dalšího materiálu, což způsobilo obří povodeň.
Ty první hypotézy byly mylné, protože nám chyběla data. Na seismometrech se sice ukázalo poměrně intenzivní zemětřesení, ale teprve pozdější analýza odhalila, že tyto otřesy vytvořil samotný pád. Ono totiž seismometrické otřesy může zaznamenat de facto cokoliv, třeba i velký koncert. Například velký koncert Taylor Swift byl takto seismografy běžně zaznamenán.
Přesto, že tedy nešlo prvotně o zemětřesení, jak důležitou roli hraje to, že Nepál je místem, kde dochází neustále k horotvorným procesům vlivem posunu tektonických desek?
Ano, to samozřejmě mohlo hrát určitou roli. Na toto já asi nejsem úplně odborník, abych určila skutečnou příčinu toho, proč se ledovec utrhl v danou chvíli. To musí vědci ještě nějaký čas zkoumat přímo z terénu, ze satelitních snímků a právě ze seismometrů. Takže to, co způsobilo ten přímý impulz, v tuto chvíli opravdu nevíme.
Mohla to způsobit nějaká voda, která se dostávala do ledovce nebo do jeho podloží. Zároveň, pokud vím, tam nepředcházela žádná neobvyklá meteorologická událost, která by to mohla vysvětlit – například nějaké výrazné dlouhodobé deště, nebo naopak vlny veder.
Vliv klimatické změny
Dá se vůbec říct, že by na tom mohla mít podíl klimatická změna a že by se to dalo přičítat tání ledovců, a to především permafrostu?
Ano, určitě se to nabízí. Ale u každé konkrétní události – a to včetně situací, které známe od nás, jako jsou třeba povodně – nemůžete bez detailnější atribuční studie s jistotou říct, že ji způsobila přímo klimatická změna.
Bezprostředním spouštěčem opravdu mohla být voda, která se tam objevila právě v důsledku oteplování. Tato oblast Himálaje se otepluje poměrně intenzivně. Ledovce tam ustupují, a to především ve vysokých nadmořských výškách nad 4000 metrů.
Čtěte také
Klimatická změna vytváří určité podhoubí. Činí ledovce a permafrost zranitelnějšími – je tam více vody, více tepla, více dešťových srážek a naopak méně srážek sněhových. To znamená, že klimatická změna sice vytváří tyto nepříznivé podmínky, ale zda by se tato konkrétní událost nestala, pokud by k ní nedocházelo, to v tuto chvíli nedokážeme říci.
Když se utrhne kus ledovce, jak se mění stabilita toho zbytku? Může se událost potom dále řetězit?
Určitě se události mohou řetězit. Myslím si, že v tuto chvíli je tím největším rizikem jezero, které se tvoří v údolí. Jeho hráz už přetéká a mohla by se protrhnout. To je v současné chvíli pro danou oblast asi největší hrozba. Proto je nesmírně důležité, aby místní úřady situaci monitorovaly a včas evakuovaly lidi.
Nabízí se i otázka, zda byla ledovcová údolí v minulosti – například v té hlubší geologické minulosti – vůbec někdy bezpečnými místy pro život a později pro lidské osidlování?
My samozřejmě o takových událostech v minulosti moc dat nemáme, zvláště pokud jde o takto poměrně odlehlé oblasti. Mnohem lepší data máme například z Alp, ale i tak jsou to procesy, které sledovací technika zachycuje relativně krátkou dobu – a to jen díky satelitním snímkům, přítomnosti lidí nebo seismickým přístrojům. Nemůžeme tedy na základě historických dat jednoznačně říct, zda dnes dochází k větší četnosti těchto událostí, či nikoliv.
Jak už jsem zmínila, klimatická změna nepochybně vytváří podmínky pro to, aby byly tyto jevy častější. Zda k tomu však v důsledku oteplování specificky v těchto oblastech opravdu reálně dochází, to v tuto chvíli s jistotou nevíme.
Když máme data z Alp a detailnější informace o této části zeměkoule, je něco podobného možné očekávat i právě v těchto pohořích?
Ano, vaši posluchači si asi vzpomenou například na švýcarský Blatten, kde podobná destabilizace a pád ledovce zavalily celou vesnici. Tam naštěstí díky dlouhodobému monitoringu došlo k evakuaci lidí s dostatečným předstihem.
Čtěte také
Dopředu totiž nikdy nemůžete vědět přesný moment, kdy k pádu dojde. Víte jen to, že je tam vysoká pravděpodobnost. Tato rizika v horách existovala vždy a vždy mohlo docházet k takto ojedinělým událostem.
Dnes je to však jiné tím, že lidé hory více osidlují, více se v nich pohybují a samotná horská krajina se navíc mění poměrně výrazně. V Alpách je například známá kniha francouzského horolezce, dnes už padesát let stará, která popisuje sto hlavních cest na Mont Blanc.
Vědci nedávno zkoumali, jak se tyto horolezecké trasy změnily, a ukázalo se, že 95 z nich vykazuje změny. Přibližně čtvrtina až třetina je dnes výrazně nebezpečnější, nebo je dokonce nelze za stejných technických podmínek vůbec absolvovat. Tyto oblasti se opravdu proměňují zásadním způsobem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
