Polární ekolog Elster: Norům se česká polární stanice na Špicberkách nelíbila, přesvědčovali jsme je roky
Zakladatel Centra polární ekologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Josef Elster se k polární vědě dostal, jak sám říká, náhodou. Původně ho zajímala ochrana přírody. Osud ho ale zavál jinam a podstatnou část posledních 30 let strávil v severních i jižních polárních oblastech.
Elster původně studoval Vysokou školu zemědělskou.
Čtěte také
„Ale už ve třetím ročníku, když jsem se dostával do odborných předmětů, mi bylo jasné, že se nechci dostat do průmyslového zemědělství. Spíš jsem se specializoval na to, že půjdu pracovat pro ochranu přírody,“ vysvětluje Josef Elster.
Původně měl nastoupit do CHKO Blanský les, ale když se vrátil z vojny, oblast ještě nebyla otevřená. Našel si tak místo v Československé akademii věd, odkud přišla také první nabídka cesty na daleký sever.
Česká terénní stanice
Na Špicberky se Elster poprvé dostal v roce 1988. „Byla to moje první cesta nejen do Arktidy, ale na západ obecně,“ dodává s tím, že už během této cesty navštívil místa, která později vytipoval pro vybudování české polární stanice. K tomu došlo na začátku nového tisíciletí.
Čtěte také
„Norové chtěli, abychom dělali výzkum a monitoring ve střední části Svalbardu, ale zároveň platili za jejich logistické služby. Takový výzkum by byl ale velmi drahý,“ říká Elster.
Českým vědcům se ale nakonec po několikaletém jednání podařilo norské úřady přesvědčit, aby vybudování české stanice povolily. Jihočeští vědci mají na Špicberkách jednu hlavní základnu v městě Longyearbyen, dále terénní stanici u takřka opuštěného městečka Pyramiden a pro přepravu lidí a nákladu využívají motorovou loď české výroby.
Poslechněte si celé Hovory. Ondřej Novák se
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
