Pokud se znásilněná žena rozhodne ukončit těhotenství, musíme jí pomoci, konstatuje šéf ADRY

20. květen 2022

Kvůli válce na Ukrajině muselo podle odhadů OSN své domovy opustit 13 milionů lidí, z toho část uprchla do zahraničí. Už od prvního dne jim pomáhají humanitární organizace i jednotlivci. „Nemyslím si, že by ta válka a její dopady byly jiné. Ve válce se dějí surové činy, civilisté prchají, aby si zachránili život. Na druhou stranu mi připadá, že v tomto případě vidíme skoro celosvětovou solidaritu,“ všímá si prezident humanitární organizace ADRA Michael Krüger.

„V určitém ohledu je tato krize jiná. Normálně když prchá velké množství lidí, tak výsledkem jsou obří uprchlické tábory. To teď ale v Evropě nevidíte. Evropa opravdu uprchlíky vítá s otevřenou náručí,“ zdůrazňuje.

Tato krize je asi jiná. Evropa opravdu uprchlíky vítá s otevřenou náručí.
Michael Krüger

V době, kdy se nějaký konflikt ocitne v hledáčku médií, mají humanitární organizace obvykle krátké časové okno, kdy mohou veřejnost požádat o podporu pro zaslání pomoci.

„Jako nezisková organizace jsme takový most mezi těmi, kdo si přejí pomoci, a těmi, kdo pomoc nezbytně potřebují. Ukrajina je v tomto ohledu jiná. To okno se rozhodně protáhlo déle, než bývá obvyklé,“ popisuje.

Podle Krügera je mezi Evropany panuje silný pocit sounáležitosti a solidarity: „Možná to souvisí s tím, že sdílíte kulturu a dějiny a z toho pak vyplývá ta empatie. A to vše vede k solidaritě, kterou vidíme a ke vztahu, který Evropa k Ukrajině má.“

Fakta místo emocí

Ochota pomáhat je prý právě i díky sdílené kultuře nyní vyšší než například v případě syrské krize a uprchlické vlny.

„Lidé se vždycky obávají, že uprchlíci ohrozí naši ekonomiku, seberou nám práci. A v případě syrských uprchlíků to ještě navíc byla otázka, zda zcela nezmění celou kulturu země,“ podotýká s tím, že humanitární organizace musí věnovat pozornost nejen uprchlíkům, ale i těm, kdo je přijímají.

Čtěte také

Pobočky ADRY v zemích jako je Německo, Norsko nebo Švédsko snaží působit most k místním obyvatelům. Oslovují je, aby pomáhali s výukou jazyků, a zřizují místa pro setkávání.

Zároveň ale Krüger vyzdvihuje nutnost iniciativy místních politiků, kteří musejí být schopni s lidmi debatovat a přizvat do diskuze i odborníky: „Tím pádem se pak lidé mohou rozhodovat na základě dat a informací. Jinak se často rozhodují na základě emocí, zejména když nemají všechny informace,“ poznamenává.

Pomoc všem bez rozdílu

ADRA svým spolupracovníkům na Ukrajině nabídla evakuaci do bezpečí, část z nich ale zůstala i na východě země, kde koordinují pomoc. Pomoc je také třeba koordinovat s armádou, organizace ale zatím jednala vždy jen s tou ukrajinskou.

Čtěte také

„V Rusku máme pobočku, je tam už mnoho let. Ti se teď potýkají s uprchlíky, kteří překračují hranici směrem do Ruska. Z politických i bezpečnostních důvodů držíme ukrajinskou a ruskou pobočku zcela oddělenou. Nesdílí mezi sebou žádné informace,“ přibližuje.

ADRA je organizací s náboženským základem, náleží k církvi Adventistů sedmého dne, k níž se na Ukrajině hlásí přes 40 tisíc lidí. Krüger zdůrazňuje, že hodnoty ADRY sice vycházejí z Bible, není ale cílem nikoho obracet na víru.

Krüger se vyjadřuje i k otázce poskytování postkoitální antikoncepce znásilněným ženám.

„Nikdy nezastavíme pomoc člověku, který ji potřebuje. Jako organizace nevidíme naši roli v tom, že budeme vydávat morální soudy. Pokud žena učiní rozhodnutí ukončit těhotenství vyvolané znásilněním, pak je rolí naší organizace být jí oporou a poskytnout jim maximální pomoc a podporu. Pokud je to její rozhodnutí, pak ji máme podporovat,“ uzavírá.

Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.

autoři: Jakub Lucký , ert
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.