Pokud Putin vstoupí na území 123 zemí, měl by být zatčen. Zajímavé to bude už v srpnu v JAR, upozorňuje právník Faix

5. duben 2023

Uvalení mezinárodního zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina není podle proděkana Martina Faixe jen nějaké symbolické gesto. „Naopak má praktické dopady, ale to, jestli bude Putin postaven před Mezinárodní trestní soud a nakonec čelit obžalobě, samozřejmě nevíme a ani to nejde tak úplně odhadnout. Ale jsou v tom rozhodnutí hned dvě praktické roviny,“ naznačuje právník.

Martin Faix z Katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci dodává: „Každý takový akt, který přichází do mezinárodního společenství – a Mezinárodní trestní soud je založený smlouvou, kterou podepsalo 123 států. Takže větší část mezinárodního společenství se jasně vyjádřila, že má důkazy, aby se dalo obvinit hlavu státu z takových zločinů.“

Čtěte také

Transfery a únosy ukrajinských dětí ale stále pokračují, takže pokračuje i trestný čin, ze kterého byl Putin obviněn.

„A protože je do toho zapojeno mnoho dalších lidí, tak tam je i efekt odstrašující. Takže lidé pod Putinem, kteří jsou do toho zapojeni, vědí, že existuje zatykač na jejich nejvyššího šéfa, a v momentě, kdyby se systém změnil, hrozí zatčení i jim,“ uvažuje právník.

A podle Faixe má tento akt soudního dvora i další efekt v podobě izolace. „Členské státy mezinárodního trestního soudu totiž mají, pokud by se na jejich území Putin nacházel, povinnost ho zatknout.“

V JAR to bude zajímavé

Maďarsko a Jihoafrická republika sice podepsaly Římské smlouvy, ale v případě Putina už vyjádřily i jakési své pochybnosti.

„V případě Maďarska bych to tak nepřeháněl. Byl to jen šéf kabinetu Viktora Orbána, tedy žádná politická funkce, který něco pronesl. Nebyl to ani ministr zahraničí, ani Orbán. Bral bych to jako jakési politické prohlášení v kontextu zařazení země mezi tzv. nepřátelské státy a hlavně oni potřebují udržet levnější ruskou ropu.“

Čtěte také

U JAR je to zajímavější, protože jde o smluvní stranu mezinárodního společenství, ale v srpnu se tam má konat setkání hlav států ekonomické skupiny BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika).

JAR snad měla vyslat delegaci do Ruska, aby spolu projednali co dál. „Je to zajímavé i v tom, že Jihoafrická republika transponovala povinnosti vyplývající ze statutu Mezinárodního trestního soudu do svého vnitrostátního práva a šla tak za to, co statut požaduje. Takže mají poměrně jasnou povinnost Putina zatknout, jakmile vstoupí na jejich území.“

„A je možné, že se Rusko rozhodne, že tam prezident nakonec nepojede právě proto, že JAR nebude mít jinou možnost než ho zatknout. A bude tady i tlak na JAR, aby svou povinnost splnila,“ dodává.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.