Pokud někdo falšuje data, nemůže být reprezentantem univerzity, říká Jungwirth z Učené společnosti
Proč někteří renomovaní vědci vyzývají nového rektora Mendelovy univerzity k rezignaci dřív, než nastoupil do funkce? Mohou se v prestižních vědeckých časopisech objevit slabé, nepůvodní, nebo jinak nedostatečné texty? A jak se k případu profesora Vojtěcha Adama staví akademický senát Mendelovy univerzity? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu je předseda Učené společnosti České republiky Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Nově zvolený rektor Mendelovy univerzity v Brně Vojtěch Adam ještě nestačil nastoupit do funkce a už jste ho otevřeným dopisem vyzval, aby rezignoval. Napsal jste ho ještě před tím, než byl vůbec jmenován rektorem. Můžete popsat, co vás vedlo k tak razantnímu kroku?
Chtěl jsem to udělat ještě před tím, než si to jmenování převezme. Pokud vím, tak je nemocný, takže ho ještě nepřevzal. Chtěl bych mu vzkázat, že jestli mu to leží na poště, tak ať to tam nechá ležet a vrátí se to panu prezidentovi. Pořád má šanci to nepřevzít. To, co se stalo, je něco, co se v civilizovaném světě nemůže stát.
Člověk, který je zodpovědný za publikace, ve kterých došlo k falzifikacím a fabrikacím, jak to jednoznačně pojmenovala komise, která to vyšetřovala, tak má problém být na univerzitě PhD. student. Představa, že bude vrcholný představitel univerzity, je absurdní. Problémy si musí vyřešit sám, ale nemůže brát univerzitu jako rukojmí.
Ten otevřený dopis z 25. ledna je poměrně krátký, ale úderný. Dostalo se vám odpovědi od pana profesora Adama?
Ne. Já jsem ten dopis poslal jemu a dal jsem ho k dispozici médiím. Otiskl ho Deník N a oni se ho zeptali, jestli na to chce reagovat a pokud mám správné informace, tak ten dopis stále studuje, i když má jen dva odstavce.
Čtěte také
Jak víme, Vojtěch Adam zatím na funkci rektora nehodlá rezignovat. Argumentuje i tím, že zavedl nový transparentní systém shromažďování dat a jejich kontroly, který plánuje pro celou univerzitu. Nemá to svým způsobem určitou logiku?
Pokud se ze svých chyb poučí a v budoucnu bude dělat věci v pořádku, tak je to super. Každý má dostat druhou šanci. To je v pořádku. Musíme se ale vrátit k tomu, co se stalo. Nebyly to chyby, které člověk občas udělá. Tady se manipulovalo s daty, v PowerPointu se hrálo s výsledky.
Ve vědě děláme chyby. Některé jsou hloupé, objevujeme nové věci. To je v pořádku, ale musíme se o něco opřít. To jsou ta primární data, to, co přístroj naměří. O tom se nedá diskutovat. Pokud někdo manipuluje s primárními daty, falšuje, fabrikuje a on je na publikacích, kde to ta komise jednoznačně pojmenovala, tak nemůže být reprezentant univerzity. To je úplně absurdní.
Budete se snažit Vojtěcha Adama ještě nějak přesvědčit?
Nevím, jestli je přesvědčit to správné slovo. Myslím, že jsem udělal všechno, co jsem mohl. Opravdu jsem se snažil dát mu šanci před tím jmenováním. Nemohl jsem to udělat dřív, protože jsem čekal na výsledky komise. Můžu předeslat, že jsem dostal nabídku, podílet se na její práci. Dlouho jsem to zvažoval a potom jsem to odmítl.
Čtěte také
Necítím se být vědeckým policistou, jsem spíše takový vědecký pankáč. Ta role mi nesedí. Vstoupil jsem do toho až v posledním možném momentu. Čekal jsem, až komise závěry publikuje a až se budu mít o co opřít. Ona je publikovala ještě před tím, než byl jmenován, tak jsem si říkal, že je to fajn, protože bude mít šanci tu ostudu zmenšit. Je to celé na něm. Čím dříve z toho vycouvá, tím lépe pro něj, ale hlavně pro Mendelovu univerzitu.
Měli bychom říci, že Mendelova univerzita se o problému dozvěděla až po volbě nového rektora. Končící rektorka Danuše Nerudová iniciovala onu komisi, o které jste mluvil, která skoro dva měsíce články zkoumala. Co z jejích závěrů plyne?
Já se ještě vrátím, protože jste řekl, že se o tom univerzita dozvěděla až po volbě. To není úplně pravda, protože existuje server, který se jmenuje PubPeer, kam se dávají články, u kterých je nějaké podezření. Články profesora Adama tam jsou už od roku 2020. Že je nějaký problém se vědělo, že se to neřešilo je jiná věc.
Není podivné, že to do té doby nikoho nezajímalo?
Primárně to neřešil profesor Adam. To je jeho problém. Je zajímavé, že jedna holandská vědkyně skenuje série publikací a hledá podezřelé věci jako například nakopírované obrázky. V této síti se chytil. Nesouvisí to s českým prostředím, Brnem. Je to celosvětová snaha očistit vědu od těchto věcí. On se chytil v této síti a nereagoval na to do té doby, než na to bylo upozorněno. Teď se to řeší.
Související
-
Viry přeskakují mezi druhy. Tak vznikl i nový koronavirus, soudí vědec, který se vrátil z Ugandy
Na podzim vedl expedici do africké Ugandy, aby sbíral vzorky hlodavců, netopýrů, kaloňů a hmyzožravců. Nyní popisuje diverzitu a nálož virů, kterou tato zvířata nosí.
-
Pilulka na rakovinu? Budoucnost léčby je v naší vlastní imunitě, věří světoznámý vědec
I několikrát za den se v našem v těle vytvoří rakovinné buňky. Imunita si s nimi dokáže poradit. Právě to může být podle Lorenza Galluzziho klíč k léčbě rakoviny.
-
Vědec v pokojíčku. „Budu na to vzpomínat celý život,“ popisuje astronom online besedy s dětmi ze ZŠ
Jarní online výuku zpestřovali experti z Akademie věd. Pro žáky základních a středních škol vznikl projekt Pozvěte vědce do výuky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.