Pokud chceme podporu ze zahraničí, měli by si čeští politici sladit noty, komentuje kauzu Vrbětice politolog Pehe
Chaos krizového vedení země v období pandemie koronaviru se zřejmě přelévá i do dalších oblastí vládní politiky. Po nejednoznačné žádosti o organizované vyhošťování ruských diplomatů ze zemí Evropské unie vystoupil premiér Andrej Babiš (ANO) s tvrzením, že ve Vrběticích před sedmi lety nedošlo k aktu státního terorismu, ale pouhému útoku na zboží. „Pro zahraniční spojence je to opravdu matoucí,“ domnívá se politolog Jiří Pehe z New York University v Praze.
Čtěte také
„Nejprve oznámí celou věc jako akt státního terorismu a pak začnou mluvit o tom, že to byl jen útok na zboží. Celé to pletou dohromady. Tady je trochu zakopaný pes, protože pokud už se čeští politici chtějí obracet na mezinárodní společenství, měli by si takříkajíc sladit noty,“ pokračuje Pehe.
Rétoriku svého stranického šéfa přijal místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru za hnutí ANO Jiří Mašek.
Stání terorismus?
„Není to akt státního terorismu. Z mého pohledu tady šlo o akt proti bulharskému obchodníkovi se zbraněmi. S cílem překazit obchod a zlikvidovat zásilku zbraní do určitých zemí, kde jsou válečné konflikty. Je to akce proti vlastnímu obchodu. Problém bohužel nastal v České republice, zemřeli tady dva naši občané a vznikly obrovské materiální škody.“
Čtěte také
S tím ale nesouhlasí poslanec Pavel Žáček (ODS). „Zahájili tu akci u nás. A že to mělo proběhnout v Bulharsku, mimochodem také státu Evropské unie a NATO, to na věci nic nemění. Státní terorismus by to byl, ať už by to vybouchlo v České republice, nebo někde po cestě.“
Žáček připomíná, že podle informací z vyšetřování měla zásilka zbraní pokračovat do Bulharska vlakem: „Takže to mohlo klidně vybouchnout v Budapešti a stejně by to státní terorismus byl.“
Myslím si, že se možná od našich partnerů z Evropské unie a Severoatlantické aliance ještě dočkáme nějakého dalšího překvapení.
Pavel Žáček
Podobné jednání ze strany Ruské federace nepovažuje občanský demokrat za přátelské jednání hodné 21. století a upozorňuje, že nevíme, čeho dalšího se ještě agenti GRU dopustili, a které akce byly z pohledu Ruska provedeny úspěšně.
„Myslím si, že se možná od našich partnerů z Evropské unie a Severoatlantické aliance ještě dočkáme nějakého dalšího překvapení,“ dodává.
V čem se oba poslanci opozičních stran shodují, je nutnost adekvátní reakce na ruské vyhoštění disproporčního množství zaměstnanců českého velvyslanectví. Zatímco Mašek volá po diplomatickém jednání s Ruskem, Žáček diplomatickou cestu nevidí jako reálnou.
Podpora ze zahraničí
Politolog Jiří Pehe je přesvědčen, že Česko se má šanci dočkat podpory od jiných států, včetně možného vyhošťování tamních ruských diplomatů.
Jiří Mašek, ANO, místopředseda Bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny
Pavel Žáček, ODS, poslanec
Jan Kysela, ústavní právník, vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Jiří Pehe, politolog, New York University v Praze
Upozorňuje, že při očekávání podobných reakcí, které následovaly po útocích v britském Salisbury, je třeba mít na paměti, že reakce na kauzu Vrbětice neprobíhá v reálném čase, stejně jako to, že Velká Británie je jednou z největších zemí NATO.
Přesto právě společná akce zemí Severoatlantické aliance je pravděpodobnější než v případě států Evropské unie, myslí si Pehe.
„V EU je celá řada zemí, která má k Rusku rozporuplné vztahy, kdežto v NATO asi převáží ta bezpečnostní logika,“ dodává na Plusu.
Poslechněte si audiozáznam celého Speciálu Martiny Maškové a Martina Matějky
Související
-
Lukáš Jelínek: Zklidní, nebo vyostří Vrbětice vztahy v české politice?
První reakce na zprávy o vině ruských agentů za více než šest let starý výbuch muničního skladu ve Vrběticích skoro až dojemně české demokratické politiky spojily.
-
Filip Nerad: Reakce spojenců na Vrbětice musí být rázná. Ukáže i pozici Česka
Že Rusko používá v zemích NATO a EU k jejich oslabení prostředky hybridní války dnes už nikoho nepřekvapí. Když sáhne k nástrojům té skutečné, vyvolá to pokaždé šok.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.