Pokračující sabotáže a útoky na koaliční vojáky udržují napětí v Iráku

Za Saddáma mělo hlavní město preferenční zásobování včetně stálých dodávek elektřiny a vody, odebíraných ovšem na úkor jiných částí země. Poválečný chaos a sabotáže, kterým koalice nedokázala zabránit, mají za následek, že současná výroba elektřiny zatím stěží přesahuje 70 procent předválečné úrovně. Prozatímní koaliční správa a prozatímní irácká vláda proto rozhodly, že zruší preferenční zásobování Bagdádu a všem regionům v Iráku se dostane stejného podílu na vyrobené elektřině.

Na severu země v Kurdistánu a nebo na jihu tomu mohou tleskat, ale pro lidi v Bagdádu to znamená zhoršení stavu, na který byli zvyklí. A to se navíc vedle otevřených sabotáží nepodařilo zabránit ani krádežím kabelů rozvodů vysokého napětí, které fakticky omezily dodávky elektřiny na jih země. Další populární výtkou na adresu mezinárodní okupační správy je, že za Saddáma prý bylo bezpečněji, méně kriminality a vůbec větší klid. To je nesporná pravda a nijak nová. Nehybnost diktatury je sice pro mnohé smrtelná, ale pro ostatní alespoň navenek pořádkumilovná.

Podle v pondělí zveřejněné studie britského centra pro výzkum světových trhů, která posuzovala pravděpodobnost teroristických útoků v každé ze 186 zemí světa, je státem s vůbec nejnižší pravděpodobností teroristického útoku na světě, světe div se, komunistická Severní Korea. První je naopak Kolumbie a za ní následují Izrael, Pákistán a Spojené státy a Velká Británie je na místě desátém. Americké vojenské velení si může jenom zpětně povzdechnout, že v dubnu po dobytí Bagdádu podcenilo fakt, že řada elitních jednotek irácké armády a Ministerstva vnitra se prostě bez boje vypařily. Jejich zdánlivé rozpuštění ještě před kontaktem s Američany v dnešním kontextu nabízí jednu zatím čistě statistickou hypotézu.

I kdyby se byť jenom méně než jedno procento jejich důstojníků a vojáků rozhodlo pokračovat v podzemním odporu, mluvíme o tisících vycvičených a vyzbrojených mužů se zachovanou velitelskou a zpravodajskou strukturou, dostatkem zbraní a financí. V Iráku je tak ještě dnes dost lidí natolik svázaných s minulým režimem, kteří mohou být přesvědčeni, že čím hůře, tím lépe.

Dva výbuchy exportního sobotního ropovodu zastavily opět na několik týdnů vývoz ropy přes turecké přístavy. Každý den znamená pro rekonstrukci Iráku ztrátu více než sedmi milionů dolarů. V posledním týdnu se objevil i nový varující vývoj. Útoky na koaliční vojáky se objevily i na dosud klidném jihu země. Bombový útok na jasně označenou britskou vojenskou sanitku či zastřelení dánského vojáky,který se pokoušel zabránit krádeži drátů rozvodu vysokého napětí, nesou všechny znaky úmyslné eskalace napětí. V nervózní atmosféře nedůvěry je potom možné i to, že teprve zásah guvernéra ukončil stávku v elektrárně v Basře, kde se ti, kdo elektřinu vyrábějí, rozhodli stávkovat proti nedostatku elektřiny. Každá okupační správa navíc dělá i chyby.

Nahradit zaběhnutý systém diktatury znamená nahradit desetitisíce lidí a stovky úřadů. Chyby jsou nevyhnutelné, násobené v arabském kultovním kontextu i zažitou nechutí k cizincům a v posledních desetiletích obzvláště k Američanům. Nervozita na obou stranách potom nemůže nevést k dalším chybám a k tragédiím. Velmi zkušený kameraman agentury Reuters Palestinec Mazen Dana byl v sobotu vpodvečer zastřelen americkým vojákem, když rychle vystoupil z auta a namířil na jeho přijíždějící tank kameru. Kameraman jenom dělal svoji práci a chtěl zachytit dobrý záběr. Voják ve věži tanku zase ve zlomku vteřiny viděl arabsky vyhlížejícího muže, jak rychle vystupuje z auta a míří na něj něčím, co nemusela, ale také mohla být protitanková zbraň.

Zhruba za měsíc by měla přestat i padesátistupňová vedra, která podle mnoha názorů prohlubují všechny potíže i nervozitu. Do té doby budou ztráty i pozitiva narůstat. Mezi pozitiva už nyní patří i to, že Nejvyšší rada saúdskoarabských islámských kleriků a učenců vydala v minulých dnech rozhodnutí, podle kterého je jakýkoliv akt sabotáže kriminálním činem a v rozporu s islámem. Podle jejich rozhodnutí je nelze využívat jako metod džihádu, tedy svaté války. I tak se dá bojovat proti terorismu.