Pojar: Závidíme výdělky zbrojařům a mezitím nám ujíždí technologický vlak. Asi chceme být montovnou

20. červenec 2026

Premiér Andrej Babiš (ANO) před týdnem v Paříži podle svých slov zjistil, že devět evropských zemí zakládá s Ukrajinou koalici projekt Freya, jehož cílem je společná antibalistická ochrana. Mělo by se do ní zapojit i Česko? „Celá Evropa a v zásadě celý svět potřebuje antibalistickou ochranu, protože dnešní války se vedou raketami a drony,“ souhlasí v Interview Plus prorektor CEVRO Univerzity Tomáš Pojar, který za minulé vlády působil jako poradce pro národní bezpečnost.

Podle Babiše by se Česko mělo do iniciativy zapojit a otázka, proč ještě není její součástí, by prý měla mířit na předchozí vládu. „Kdyby to říkal v lednu či v únoru, tak bych tomu rozuměl. Teď už je premiérem déle než půl roku a je na vládě, aby se stávala součástí nejrůznějších projektů a aliancí,“ namítá Pojar a upozorňuje:

Čtěte také

„Myslím, že tam nejsme proto, že žádnou z těch zemí nenapadlo, že bychom tam chtěli být, nebo že bychom mohli přinést cokoli pozitivního. Je to koalice zemí, které dávají dostatek peněz Ukrajině i na vlastní obranu a podporují svůj domácí obranný průmysl. My naopak říkáme, že vydělává moc peněz a je třeba ho více zdanit.“

Ke členství v koalici Česku nijak nepomohl ani Babišův výrok, že by z projektu Freya měla odejít Velká Británie, která není členem Evropské unie.

„Myslím, že Británii je to úplně jedno. Je to projekt zemí, které spolu chtějí něco dělat a dávají na to své prostředky a know-how. A to, co vyvinou, nám pak třeba rády prodají,“ usuzuje.

Ujíždí nám vlak

Pojar zdůrazňuje, že v Česku jsou firmy, které by se v projektu dokázaly uplatit, zejména pokud jde o radarové technologie, ale i vlastní rakety. Za hlavní překážku považuje nízké vládní výdaje na obranu, ale roli hraje i to, že západní země nechtějí mít konkurenci pro svůj vlastní obranný průmysl.

Čtěte také

„Spolupráce státu a vůbec společnosti se zbrojním průmyslem je dlouhodobě velmi špatná. Stále se podivujeme, když nějaký český zbrojař vydělá peníze, ale u německých nebo amerických je nám to úplně jedno. Naše závist nám svazuje ruce a tím to možná začíná. Pak to firmy mají daleko těžší se do těchto konsorcií dostat,“ zamýšlí se prorektor CEVRO Univerzity, která bývá spojována se zbrojařskou skupinou CSG miliardáře Michala Strnada.

Česká společnost zároveň není ochotná vynakládat peníze na obranu, ve výsledku pak na vládu není dostatečný tlak, aby plnila závazky vůči NATO, dodává Pojar.

„Hlavní problém není reputace, ale že nám ujíždí ekonomicko-technologický vlak. Asi chceme zůstat montovnou, protože nechceme naskočit na projekty a technologie, které hýbou světem a budou Evropu štěpit na chudé a bohaté. A ti bohatí nám ujedou,“ uzavírá.

Proč Česko potřebuje nové stíhačky a tanky, když se války vedou raketami a drony? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Petr Dudek , ert
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.