Pojar: Írán je od výroby jaderných zbraní dál než v zimě. Mír ale nenastane, dokud nepadne režim,

Ohlášení mírové dohody a otevření Hormuzského průlivu vyvolalo ve světové politice optimismus, americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social dokonce napsal: „Ať teče ropa.“ Je k optimismu ale skutečný důvod?

Čtěte také

Otevření Hormuzu jako Trumpův úspěch? Ukazuje to, že Írán si umí diktovat, usuzuje Kalhousová

„Celý svět chce, aby byl dostatek ropy, aby byl levný benzin a levná nafta. Je opravdu možné, že se Hormuzský průliv otevře a že postupně bude ropa z oblasti Perského zálivu proudit na světové trhy,“ míní někdejší diplomat.

Pojar připomíná, že konflikt sahá mnohem dále než do nedávné minulosti. „Válka trvá už 47 let, tedy od chvíle, kdy se šíitští islamisté chopili režimu v Teheránu a vyhlásili válku Spojeným státům a Izraeli,“ zdůrazňuje. 

„Toto je jedna z epizod té války, která se možná teď chýlí ke konci. Ještě to ale neznamená, že bude ukončena celá ta válka, to prostě jisté není.“

Íránský jaderný program

Pokud bylo cílem americko-izraelské války zastavit íránský jaderný režim, tak toho možná spojenci dosáhli, soudí bývalý národní poradce pro bezpečnost. „Írán je dále od výroby jaderné zbraně, než byl před půlrokem. Uvidíme, k čemu se zaváže a jak to bude monitorováno,“ říká. „Zatím není jasné, co bude s obohaceným uranem. Ale od výroby jaderných zbraní je opravdu dál.“

Čtěte také

Co všechno ovlivňuje uzavřený Hormuzský průliv? Cenu ropy, zemědělství i humanitární pomoc

A připomíná, že jaderný program země a snaha o jeho obnovu po předchozích útocích byl jedním z prvotních důvodů ke konfliktu. 

„Kdyby se Írán toho jaderného programu nedotkl po předchozích útocích, kdyby nic nedělal, tak možná by k tomu útoku v únoru nedošlo. Teď zatím na obnově toho jaderného programu nepracuje, respektive nejsou o tom žádné zprávy,“ popisuje Pojar s tím, že zásadní je právě to, aby se režim k jadernému programu nevrátil.

Pokud by k tomu přesto došlo, podle někdejšího diplomata je stále možné americké útoky obnovit. „Po amerických volbách, midterms, bude mít prezident Trump ještě dva roky ve funkci a kdykoliv může znovu zavelet k útoku. My nikdo nevíme, jaký režim bude v Íránu za tři roky nebo za pět let,“ připouští.

„I ty největší bašty někdy ztratí vůli prolévat krev vlastních obyvatel a potom dříve, či později ztratí moc. A znovu, tato válka trvá už 47 let, má různé epizody a věčný mír nenastane, dokud ten režim nezanikne. Jsou období klidnější a období složitá, ale faktem je, že za 47 let se ještě nikomu nepodařilo tento režim zpacifikovat,“ dodává.

Co ukázal konflikt na Blízkém východě o síle Evropy? Poslechněte si celý rozhovor, audio je v článku nahoře.