Pohřeb Mladiće měla Evropa víc odsoudit, míní Kolář. Staněk: Měli bychom tu zemi trochu chápat

9. září 2026

Tisíce Srbů se přišly v pondělí rozloučit s bývalým velitelem bosenskosrbských vojsk Ratkem Mladićem, odsouzeným za válečné zločiny. Eurokomisařka pro rozšíření EU kvůli tomu zrušila plánovanou cestu do Srbska. „Musíme Srbsku nabídnout důvěryhodnou perspektivu,“ míní europoslanec z frakce Patriotů Antonín Staněk (Motoristé). „Není možné, aby Unie jen tak přihlížela,“ namítá v pořadu Pro a proti europoslanec z lidovecké frakce Ondřej Kolář (TOP 09). 

Pane Koláři, měly by se přístupové rozhovory s Bělehradem přerušit kvůli glorifikaci masového válečného vraha, anebo by Evropa měla umět i takové lapsy týkající se historie ustát a hledět raději do budoucnosti?

Ondřej Kolář (TOP 09): Samozřejmě je potřeba, aby Evropská unie uměla hledět do budoucnosti. Na druhou stranu není možné, aby Evropská unie jen tak přihlížela a tolerovala to, že někdo glorifikuje válečné zločince, kteří byli odsouzeni mezinárodním soudem v Haagu.

Čtěte také

V případě Srbska bohužel nejde jen o tento jeden případ glorifikace Ratka Mladiće, ale v poslední době se nahromadilo několik věcí, kvůli kterým si myslím, že by Evropská unie měla opravdu zaujmout velmi jasný a zřetelný postoj, kterým dá Srbsku najevo, že by o kandidátský status také mohlo přijít. Jsou věci, které zkrátka přihlížet nelze.

Když už se bavíme o té glorifikaci válečných zločinců, tak je potřeba k tomu přidat i incidenty, které se odehrály v Lipsku. Je prokázáno, že pachatelé hybridních útoků na německou infrastrukturu následně našli útočiště v Srbsku. Je potřeba připomenout, že v Srbsku jsou výcvikové tábory, kde jsou velmi aktivní Rusové.

Srbsko zkrátka úplně dobře nehraje roli země, která by byla schopna chápat, že Evropská unie stojí na nějakých principech. Ani že by bylo tyto principy ochotno přijmout.

Pane Staňku, váš kolega Kolář mimochodem vyzval Evropskou komisi, aby zvážila pozastavení nebo zmrazení přístupových jednání se Srbskem a aby se zdržela další integrace Srbska do Schengenu, dokud země jednoznačně a trvale neprokáže dodržování základních politických, právních a morálních zásad, na kterých Evropská integrace stojí. Vy souhlasíte s takovou výzvou? Měla by Komise ta přístupová jednání pozastavit?

Antonín Staněk: Je potřeba se na to podívat s určitou racionalitou a s pohledem, který bude odpovídat reálným možnostem.

Podívejme se na to, co Evropská unie dlouhodobě říká Srbsku – musíte se přiblížit Evropě. Zároveň ale ten proces přibližování trvá už od roku 2014 a postup je skutečně velmi pomalý.

Čtěte také

Stále přibývají podmínky – zejména Kosovo, zahraniční politika, právní stát – to je naprosto v pořádku, protože ten přístupový proces je skutečně procesem, kdy stát přibližuje své normy, zákony a pravidla tomu, co je v Evropské unii požadováno a co je vnímáno za standard.

Co je tady v nepořádku?

Staněk: V nepořádku samozřejmě jsou připomínky, které zde zaznívají. To znamená například glorifikace odsouzeného válečného zločince, ta je samozřejmě nepřijatelná. Stejně jako je nepřijatelné, že ale i jiné kandidátské země podobným způsobem glorifikují historické skvrny na své minulosti.

Pro Evropskou unii bude důležité, aby zachovala rovnovážný postoj, aby zachovala jednotná pravidla a jednotná kritéria pro všechny kandidátské země.

Vy jste, pane Staňku, nepopřel tu glorifikaci válečného zločince Ratka Mladiće. Mělo by toto být důvodem pro to zastavení přístupových jednání?

Staněk: Já jsem jasně řekl, že státní glorifikaci odsouzeného válečného zločince odmítám.

Ano, ale mělo by se to tedy zastavit?

Staněk: Ne, rozhodně ne.

Jednoznačný postoj

Pane Koláři, zazněl velmi silný argument, že by Evropská unie měla měřit stejným metrem. Není to v podstatě argument proti tomu současnému postoji Evropy? Vyzval jste k tomu, aby Evropská komise zaujala jednoznačný postoj. Je, nebo není ten postoj jednoznačný, když António Costa a Ursula von der Leyenová označí průběh Mladićova pohřbu za politováníhodný?

Kolář: Je potřeba se podívat na to, jakým způsobem se k tomu ti nejvyšší představitelé Evropské unie postavili. Napřed to jejich vyjádření bylo neurčité. A až potom, řekl bych trochu pod tlakem okolností, uznali, že je to opravdu politováníhodné, když se nejvyšší státní představitelé Srbska účastní tohoto pohřbu, když říkají, že se mezinárodní společenství zachovalo k Ratku Mladićovi nefér a tak podobně.

Čtěte také

Slovo politováníhodné není v diplomatické řeči nejsilnější argument. Možná by to odsouzení mohlo být silnější?

Kolář: To je právě ono. Já si myslím, že to odsouzení by mělo být silnější, že by Srbsku opravdu mělo být ze strany Evropské unie dáno jasně, zřetelně a srozumitelně najevo – opusťme prosím toto zvláštní ptydepe, kdy vyjádření jsou neurčitá a vypadá to, že to hrajeme na všechny strany, anebo nevíme, jak se k tomu postavit.

Srbsko je kandidátská země, stejně jako jeho okolní státy na Balkáně. Srbsko ale je země, která se velmi aktivně snaží rozbíjet integritu svých okolních států. Je to stát bývalé Jugoslávie.

Když se podíváme třeba do Bosny, kterou mám na starosti jako zpravodaj, tam má Srbsko své trojské koně v podobě politiků, kteří jsou aktivní v Srbské republice a mají velmi zřetelné separatistické tendence. Když se podíváme do Černé hory, je to to samé. Kolega Staněk tady zmínil Kosovo a tak dále.

Čtěte také

Srbsko se opravdu nechová jako stát, kterému by šlo o integritu Balkánu a o společný postup jednotlivých zemí bývalé Jugoslávie do Evropské unie. Z toho důvodu si myslím, že by Evropská unie měla upustit od nejednoznačných vyjádření a říct Srbsku: Vyberte si, jestli chcete být v Evropské unii, anebo jestli chcete být mimo ni. My umíme žít s obojím.

Pane Staňku, proč pokračovat v přístupových rozhovorech se státem, který se chová v rovině mezinárodní politiky jako pátá kolona Kremlu, když bych parafrázovala vyjádření Ondřeje Koláře. Proč pokračovat?

Staněk: Já bych možná začal tou částí, kterou pan Kolář zmínil, tedy že si Srbsko musí vybrat mezi Evropiou a Ruskem. Ano, ale pokud chceme, aby si vybralo Evropu, musíme mu nabídnout skutečně důvěryhodnou evropskou perspektivu, ne pouhý seznam dalších podmínek, které musí splnit.

Čtěte také

Já už jsem naznačil, že proces přístupu Srbska k Evropské unii trvá od roku 2014 a výsledkem je klesající podpora členství. Tím roste prostor pro Rusko, nacionalismus a politiku, která je v Srbsku charakteristická. V současné době podle průzkumu, který byl zveřejněný letos v červnu, podporuje vstup do Evropské unie asi pouhých 31 procent respondentů. Zatímco 40 procent jej odmítá.

Jak si tedy vysvětlit, že léta posloucháme, že západní Balkán nesmíme nechat Rusku, ale ve chvíli, kdy stojíme před zemí, kde je ruský vliv opravdu reálný, někdo navrhuje odstavit jeden z mála nástrojů, který má Evropa a který může použít pk tomu, jak působit na Srbsko, aby se přibližovalo evropským hodnotám.

Za mě to jsou důvody, proč rozhodně nezastavit ten proces, ale naopak začít také trochu chápat Srbsko a jeho pozici, kterou na západním Balkáně má.

Nemá i západní Evropa svůj podíl zodpovědnosti na tom, kam Srbsko došlo? A kde je ta hranice, za kterou by už Srbsko nemělo být do evropského společenství přizváno? Poslechněte si celý pořad výše. Moderuje Lucie Vopálenská.

autoři: Lucie Vopálenská , aha
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.