Pohnutý příběh československé vědy: německý element, hospodářská krize, okupace i totalita

„Poměry ve vědě za 1. republiky nebyly vůbec jednoduché, a to z mnoha příčin,“ uvedl ve Studiu Leonardo historik Michal Šimůnek z Centra dějin vědy při Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Podle něj bylo ve vědecké oblasti po vzniku republiky na co navazovat. „Uskutečňují se tak některé plány, které pocházejí už z období monarchie. Mnohé bylo předpřipraveno, jako vznik univerzity v Brně nebo v Bratislavě.“

Československý stát převzal i jazykově nečeské univerzity. „U těchto institucí vidíme problémy. Poměr německy mluvících vědců nebyl vůči novému státu pozitivní. Třeba v prosinci roku 1918 se zástupci německých pražských fakult účastní vědecké konference německých univerzit ve Vídni.“

Chápání a postavení vědy za 1. republiky bylo na vyšší úrovni. Mohou za to i zakladatelé státu Masaryk i Beneš, kteří byli profesoři. I Emil Hácha byl na sklonku 1. republiky habilitován.
Michal Šimůnek

„Jakoby se neuznávala Československá republika… Vztah s německými vysokými školami zůstával napjatý a projevil se na konci 1. republiky, kdy německá univerzita i německé techniky byly jakýmsi trojským koněm nacismu a přispěly velkým dílem k nacifikaci poměrů v této oblasti.“

Dalším problémem české prvorepublikové vědy byl příchod Velké hospodářské krize. „Nedostatek finančních prostředků se projevuje nejen ve vybavení laboratoří a dotacích na vědecký provoz, ale rapidně se zvyšuje počet nezaměstnaných absolventů.“

„Vysoké školy tehdy fungovaly v polokrizovém módu a není vůbec náhodou, že na začátku 30. let se objevuje debata o reformě vědeckého systému, která pokračovala až do nacistické okupace.“

Český rozhlas, pomocník popularizátorů československé vědy

„Novum, které sebou 1. republika přinesla, byla popularizace vědy. Ta sice probíhala už od 2. poloviny 19. století, ale ve 30. letech 20. století převzal hlavní úlohu Český rozhlas,“ připomněl historik.

Ve spolupráci s pedagogy pražské Přírodovědecké fakulty byl tehdy připraven projekt pro popularizaci vědy na rozhlasových vlnách. „Jde o velmi unikátní historický projekt, který trval od roku 1931 a díky němuž si můžeme dodnes poslechnout celou řadu tehdejších expertů z řady oborů.“

Za Protektorátu Čechy a Morava fungovala věda v drasticky redukované podobě kvůli ideologizaci vědy.

V zásadě se představitelé německé okupační moci domnívali, že československá věda bude v oblasti školství redukována na stav k roku 1918, později ale přichází uzavření českých vysokých škol. Cílem bylo eliminovat politický vliv české inteligence na české studenty.
Michal Šimůnek

„Z pohledu okupační správy nebylo třeba humanitních oborů, naopak je jasné soustředění na aplikovaný výzkum, který by byl upotřebitelný pro německé potřeby.“

Také po roce 1945 pokračovaly debaty, jak celý vědecký systém reformovat. „Ty byly ale přerušeny tím, že se k moci dostala nová politická síla, která měla také jasné ideologické představy, jak má věda fungovat.“

„S tím souvisejí jak personální čistky, tak i zakládání nových pracovišť a institucí. Ale toto období je dlouhé a je třeba ho dále dělit na podrobnější etapy až k dnešku,“ shrnul historik Michal Šimůnek.