Podzim 1939 znamenal konec českých vysokých škol. Německé ale fungovaly dál
Zatímco české vysoké školy v protektorátu byly po studentských protestech na podzim 1939 uzavřeny, německé fungovaly dál. Šlo o Karlovu univerzitu v Praze a technická učení v Praze a v Brně. Připomíná je nahrávka z roku 1941, dochovaná v archivu Českého rozhlasu.
Je na ní zachycen projev Huga Juryho, vedoucího stranické styčné kanceláře pro protektorát, který pronesl na slavnostním zasedání německých studentů vysokých škol v Praze a v Brně. Jury studentům mimo jiné oznamuje vyhlášení vědecké soutěže pro mladé badatele a předčítá jim jednotlivá témata.
Byla to například: Existence germánského osídlení v Čechách a na Moravě, Německá hudba a česká hudební tvorba, Rozšíření tuberkulózy mezi německým a českým obyvatelstvem v Protektorátu Čechy a Morava a další podobné.
Studovali i Češi
I když výuka na německých univerzitách je, jak ostatně zaznívá i v Juryho projevu, podřízena nacionálně socialistické ideologii, časem na nich mohli studovat i Češi.
„Jak válka ubírala stále více studentů do armád a mnozí padli, tak chyběli Říši stále více různé technické síly, inženýři, lékaři. Začalo se uvažovat, že by se umožnilo Čechům, aby mohli studovat tyto obory. Ale ne v Praze, měli studovat pokud možno mimo protektorát, aby se během té doby do značné doby socializovali spíše jako Němci než jako Češi,“ vysvětluje historik Jiří Němec z Historického ústavu Masarykovy univerzity v Brně.
Nakonec ale z české strany nebyl takový zájem, jaký si Němci slibovali.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
