Podporou Asada Rusko živí uprchlickou krizi a destabilizuje Evropu, tvrdí europoslanec Svoboda

15. říjen 2015

Pryč je doba, kdy Turecko desetiletí pokorně a marně ťukalo na dveře Evropské unie. Uprchlická krize role obrátila. Dnes kvůli ní potřebuje víc Brusel Ankaru než obráceně.

Evropané žádají, aby Turecko udrželo běžence ze Sýrie na svém území. Zlepšilo jim životní podmínky a pustilo je i na pracovní trh. Turecko za to nechce jen peníze, ale i další výhody: bezvízový styk s Evropskou unií a pomoc se svržením Bašára Asada.

„Když má Turecko získat bezvízový styk, musí splnit určité podmínky,“ prohlásil v pořadu Pro a proti europoslanec za KDU-ČSL Pavel Svoboda.

Zvláště v oblasti bezpečnosti dokladů, migrace a ochrany hranic, ale i boje proti organizovanému zločinu a ochrany lidských práv včetně ochrany menšin. „Zde můžeme zjišťovat různé nedostatky,“ dodal politik.

Podle něj vyjednávání o této otázce nebudou jednoduchá a budou stát Evropskou unii leccos, na prvním místě spoustu peněz.

„V tuto chvíli je na území Turecka 2,5 milionů migrantů, do Evropy se jich zatím dostalo 710 tisíc,“ připomněl Svoboda.

Navíc, vstup Moskvy do konfliktu v Sýrii celou situaci zkomplikoval. „Je evidentní, že bez dohody s Moskovou nebude možné Tureckem žádánou bezletovou zónu nad severní Sýrií realizovat,“ tvrdí europoslanec.


Svoboda: „Rusko sleduje v Sýrii jen své zájmy. Má dva cíle: posiluje svoje vlastní postavení na Blízkém východě a tím, že podporuje režim Asadův, vlastně odkládá příčinu imigrační krize v Evropě, čímž ji destabilizuje a to mu vyhovuje.“

Hostující profesor na New York University Tomáš Klvaňa považuje Turecko za dlouhodobě geostrategicky významného spojence Evropské unie.


Klvaňa: „Bez dohody s Ruskem to rozhodně nepůjde. Moskva sice deklaruje, že útočí v Sýrii především protože chce oslabit Islámský stát, což není ale hlavní důvod, kterým je podpora režimu Bašára Asada.“

„V zásadě neexistuje žádný opravdu podstatný důvod, proč nedat Turkům bezvízový styk,“ soudí expert.

Ten ale upozornil, že není tajemstvím, že poměrně značná část syrských uprchlíků v Turecku chce dál na západ, do Evropské unie, do zemí jako Německo, Velká Británie nebo Švédsko.„Už v tuto chvíli v souvislosti s migrační vlnou dochází k politické destabilizaci Evropy,“ řekl profesor.

Další nezvládnutý příliv by evropskou situaci jen zhoršil, je proto ústřední s Ankarou najít společnou řeč.

„Evropa má zájem na rozumném řešení uprchlického problému a je jasné, že bez spolupráce turecké vlády se to prostě nestane,“ konstatoval Tomáš Klvaňa.

autoři: tpa , oci
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.