Podpora Trumpa klesá, říká analytik Clough. Nebezpečí tkví v zablokování exekutivy, obává se Fištejn

Jak vnímáte angažmá Spojených států v Íránu americkýma očima? Je ta válka smysluplná a odůvodněná, anebo spíše zbytečná, drahá a možná i nebezpečná?

Jefim Fištejn: Válka může být smysluplná a přitom drahá – to se navzájem nevylučuje. Válka v Íránu je válka velmi netypická, vůbec se nevedou suchozemské operace, žádný americký voják není na půdě Íránu. Je to letecká válka, především bombardování, které přišlo možná o 47 let později, než by mělo, protože přesně tolik má současný teokratický íránský režim za sebou.

Čtěte také

Všichni v Perském zálivu vítají omezení Íránu, zní z ministerstva. Svárovská: Budeme za to platit

A vyznamenal se tím, že zavdal desetitisíce důvodů pro válku, když ohrožoval nejen sám sebe, své občany, ale také své bezprostřední sousedy. Stát, který jako základ své existenční doktríny uvádí nutnost zničit jiné okolní státy, nemůže být nahlížen jako člen mezinárodního společenství.

Brady Clough: Nechci říct, že je to nesmyslné, ale možná je to zbytečné. Před lety existovala dohoda, které vznikla během tří složitých roků vyjednávání Spojených států za prezidenta Baracka Obamy s Íránem, aby omezovala obohacování uranu, aby nedošlo ke vzniku jaderné bomby ze strany Íránu. Je to zbytečná válka i proto, že Írán v posledních letech neměl tak expanzivní tendenci. Na rozdíl od některých jeho sousedů.

Ačkoliv íránská vláda má politiku, že chce zničit okolní státy, musíme mít paměť delší než třeba 50 let. Tento postoj Íránu vznikl už dávno, zhruba kolem roku 1953, kdy americké zpravodajské služby ovlivnily tamní volby a svrhly tehdejšího premiéra. Celá záležitost tam je o tom, kdo ovládá zdroje ropy a nafty v daném regionu.

Oceňují američtí občané vojenské angažmá své země na Blízkém východě? Protože podle výzkumů popularita Trumpa a jeho administrativy klesá.

Fištejn: Není nic tak zákeřného jako průzkumy veřejného mínění. Vy jste citovala jeden průzkum, jehož údaje jsou absolutně nejnižší z dvanácti dalších průzkumů. Tak já vám uvedu poslední průzkum mezi republikánskými voliči – 92 procent těch, kdo volili Trumpa, jsou ochotni volit ho znova. Čili pokles tam není vůbec patrný.

Čtěte také

Trump hledá cestu ven, pozice Američanů je horší než před válkou s Íránem, míní reportér

Demokratičtí voliči jsou zklamáni politikou Trumpa, ale to je přece přirozená demokracie. Problém je, že jde velmi snadno namalovat obraz, ve kterém ta pravda není.

Clough: Větší část skupiny MAGA (Make America Great Again) také nepochopila, proč zrovna v současnosti musíme zasáhnout v Íránu. Zlomový bod byl 11. únor, kdy premiér Izraele Benjamin Netanjahu přišel do Bílého domu a udělal prezentaci, že se teď musí vkročit do Íránu. A Trump žil v domnění, že měl úspěch ve Venezuele a že Írán padne stejně rychle.

Vnímám, že podpora Trumpovi klesá. Má to různé rozměry, nejen válku v Íránu, ale i jeho rozhodování a přípravy jednání v Pákistánu o dočasném zastavení boje. Trumpa ani nepustili na jednání, protože se báli, že začne tweetovat a zveřejní informace na své sociální sítu True Social

Žádná stabilita, jen nespokojenost voličů

Stanou se dopady války v Íránu hlavním tématem podzimních midterm voleb?

Fištejn: Američany vždy trápila víc vnitřní ekonomická politika vlády. Když se zablokuje Hormuzský průliv, tak ceny paliv jdou přirozeně nahoru. Ekonomické dopady proto budou nepochybně hlavním tématem, víc než samotná válka. Každopádně Trump je v tomto docela mistrný lídr země, aby situaci zdánlivě na čas udělal lepší, než ve skutečně je, a to je umění voleb.

Čtěte také

Jan Fingerland: Válka se odkládá, ale také trvá

Nebezpečná ale tato situace je, protože se volí značná část Sněmovny reprezentantů a Senátu. A nové složení může vést k zablokování vládních funkcí. A zablokování exekutivy nic dobrého ani Američanům, ani světu neslibuje.

Clough: Američané rozhodují podle toho, jak to pociťují v peněženkách. Jsou různé milníky, než dojde k volbám v listopadu. Mluví se o nedostatku paliv pro letadla, přijdou letní prázdniny ve Spojených státech, Memorial day – a člověk najednou nemůže cestovat za rodinou, během léta si nemůže dopřát volný čas v Karibiku, protože to bude dražší. Pak přijde začátek školního roku a další výdaje pro rodiny. Do listopadu žádná velká stabilita nebude. A voliči volí podle svých ekonomických situací.

Před válkou byla ve Spojených státech cena benzinu v průměru v přepočtu na 13  českých korunách za litr. V minulých týdnech vystoupala na 33 českých korun za litr. Pokud by byla nafta dál zdražovala, a takové předpovědi existují, co by to udělalo s americkou veřejností?

Fištejn: To by ovlivnilo nadcházející takzvané mezivolby, midterms, které se budou konat v listopadu. A ohrozilo by to celý svět. Zablokování americké exekutivy, případně odvolání prezidenta, případně okamžité další volby, to vše jsou signály nadcházející občanské války, přinejmenším občanských nepokojů.

Čtěte také

Amerikanistka Kateřina Březinová: Trumpova doktrína usiluje o kordon poslušných zemí. Nadějí je občanská společnost

Protože rozpor mezi Američany různých politických táborů je tak velký, že si sotva lze představit mírové soužití jednoho tábora s druhým. Je to řetězec myšlenek, ale to bychom si nikdo neměli přát.

Clough: Pokud bude benzin za osm dolarů za galon delší dobu, nebo natrvalo, tak voliči budou chtít změnu. Nemyslím si, že by v tuto chvíli byla nějaká větší hrozba občanské války, ale určitě nepokoje budou. Situace se změní, impeachmenty – odvolání prezidenta – už byly dvakrát za sebou, teď to půjde potřetí, protože demokraté mají většinu a pan Trump úplně soudný není.

Je představitelné, aby Američané regulovali ceny pohonných hmot, jako se to děje v Evropě? A zaznamenají republikáni v listopadových volbách do Kongresu ztráty, anebo je předčasné o tom spekulovat? Poslechněte si celou diskusi. Moderuje Lucie Vopálenská.