Podpora kulturních center a komunit není výdaj, ale investice, míní ředitel projektu Trenčín 2026

Trenčín je Evropským hlavním městem kultury už tři měsíce. Stanislav Krajči považuje zahájení projektu za úspěch. „Otevírací víkend předčil naše očekávání možná až trojnásobně, měli jsme 70 tisíc návštěvníků. Trenčín je známý dvěma velkými hudebními festivaly – Pohoda a Grape. Počet návštěvníků otevíracího víkendu odpovídá tomu, kdybychom vzali tyhle dva festivaly a spojili je do jednoho,“ říká ředitel.

Čtěte také

Od keltských nápojů po Hildegardiny sušenky. V Trenčíně se dá historie i ochutnat

Radost z počátečního úspěchu ovlivňuje náladu v Trenčíně i nadále. „Město a jeho obyvatelé, ale i podnikatelé, kteří jsou důležitou součástí tohoto projektu, cítí, že takový zájem dokáže přilákat návštěvníky, a tím pádem i finance a nějakou pozornost. Už teď vidíme, že zájem z České republiky, ale i z Rakouska, je v porovnání s minulými roky výrazně vyšší. Takže to má i tento velmi pragmatický dopad,“ vysvětluje Krajči.

Otevírací víkend i celý projekt se snaží dramaturgicky koncipovat tak, aby si každý mohl najít něco, na co se ve městě může těšit. „Podařilo se nám propojit současné umění a například náboženské obce, které věnovaly svoje prostory pro různé umělecké instalace. Podařilo se nám spojit různé komunitní, sousedské aktivity. I z toho vyvozujeme ten úspěch, v podstatě proti tomu projektu neexistuje nějaký velký odpor,“ míní.

Komunitní centrum Prügerka

Čtěte také

Papír má budoucnost a zažívá renesanci, říká papírník, který kombinuje tradiční řemeslo s příběhy

Stanislav Krajči se komunitám věnoval už v minulosti. Stál například u zrodu komunitního centra Prügerka v Bratislavě. „Ta Prügerka už je vlastně pokračování takového projektu, kterému jsem se věnoval ještě jako student. Spolu s dalšími jsme jako studenti zakládali iniciativu za vznik nějakého místa, kde by byl prostor pro současné mladé umění, kde by se míchala témata menšin, demokracie, práce s komunitami. To byl takový startovací bod,“ vzpomíná.

„Prügerka je v centru města, v takové zahradě, kterou vlastní město Bratislava. Funguje to jako prostor, který je otevřený bez obsluhy a lidé si tam sami nosí čaj a kávu a o ten prostor se společně starají. Snažili jsme se tímto projektem budovat přirozený zájem o věci veřejné,“ dodává Krajči.

Projekt jako komunitní centrum Prügerka by ale samozřejmě nemohl fungovat bez sponzorů. Spolupráce se soukromými firmami, nebo třeba městem otevírá otázku hodnoty kultury a komunit. „Nemůžeme tu věc vnímat jako náklad nebo výdaj, je potřeba vnímat to jako investici. Když tvoříte takový prostor, nikdy to nevíte dopředu, ale může se tam objevit nová hudební hvězda, mohou se tam potkat lidé, kteří spolu založí nějakou nadaci nebo větší projekt,“ je přesvědčený Stanislav Krajči.

Čtěte také

Řehlovické kulturní centrum dává prostor českým i německým umělcům už 27 let

„Je to investice do toho, co to město nedokáže mikromanagovat a musí existovat prostor, kde se ta náhoda může stát. Kde na sebe mohou narazit lidé, kteří sdílejí podobné hodnoty a zájmy. Pro velké města to také není zas tak velký finanční náklad. A toto se týká vlastně i celonárodní politiky. Tím, že kulturní centra čelí krizi financování ze strany státu, nakonec ztrácíme všichni,“ dodává.

Jak udržet zájem obyvatel Trenčína o své město i po skončení projektu Trenčín 2026? A co mohou pro slovenskou kulturu udělat studenti? Poslechněte si celý díl pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus. Audio je nahoře v článku.