Podmínky pro prolomení mlčenlivosti jsou vágní. Jako u zajišťovacích příkazů, varuje Novotná z advokátní komory

Finanční úřad, daně, daň, daňové přiznání,  formulář (ilustrační foto)
Finanční úřad, daně, daň, daňové přiznání,  formulář (ilustrační foto)

Advokáti se bouří proti novele daňového řádu, která podle nich hrozí prolomením ústavou garantované mlčenlivosti právních zástupců. Podle autorů pozměňovacího návrhu z Pirátské strany ale nic takového nehrozí a změna je důležitá pro boj s daňovými úniky. Některé advokátní kanceláře totiž zaručují anonymitu klientům, kteří nelegálně odvádějí velké částky mimo Českou republiku.

„Návrh se vůbec nevztahuje na otázky zastupování před soudem nebo právního poradenství. Týká se jen údajů přesně vymezených v zákoně proti praní špinavých peněz, kdy advokát vystupuje jako prostředník nebo provádí úschovu finančních prostředků,“ upřesňuje poslanec Jakub Michálek z Pirátské strany.


Odhaduje se, že velké korporace přes agresivní daňové plánování vyvádějí až 50 miliard korun ročně. Musíme s tím něco dělat, aby na to nedopláceli daňoví poplatníci.Jakub Michálek

Prolomení mlčenlivosti by se mělo týkat daňových úniků v předpokládané výši půl milionu korun, což je hranice, od kterého již jde o daňový zločin, nikoli pouze přečin. „Největším oponentem našeho návrhu je Tomáš Sokol. A všichni víme, koho on zastupuje – většinou jde o osoby spojené se závažnou trestnou činností,“ uvádí Michálek.

„Osobní spory pana poslance s kolegou Sokolem sem nepatří,“ reaguje Monika Novotná, členka představenstva České advokátní komory. Na návrhu kritizuje vágní formulaci podmínek pro prolomení mlčenlivosti, ke kterému má dojít při „zjištění skutečností nasvědčujících tomu, že ze strany daňového subjektu (...) nedošlo nebo nedojde ke splnění daňové povinnosti.“

Dokud totiž podle Novotné není daňová povinnost uložena, nemůže dojít k přesvědčení, že nebude odvedena. „A přesně takový moment se objevil v případě medializovaných zajišťovacích příkazů, kdy správce daně zajišťoval majetek subjektů, což vedlo k jejich likvidaci,“ upozorňuje.


Nikdo neříká, že by se prolomení mlčenlivosti mělo týkat jen velkých korporací, a ne i běžných fyzických osob. V návrhu je jen částka předpokládaného daňového úniku a není jasné, jak by se to vykládalo a aplikovalo.Monika Novotná

Michálek namítá, že zajišťovací příkazy jsou podstatně razantnějším zásahem do vlastnictví. V případě jeho návrhu jde jen o poskytování údajů proti praní špinavých peněz. Připomíná, že jako kontrolní mechanismus má fungovat Česká advokátní komora. Ta by měla asistovat advokátům, pokud obdrží řádně neodůvodněnou výzvu, a případně jim doporučovat, aby údaje nevydávali.

Podle Novotné ale takové výzvy dnes obsahují jen „žádost o poskytnutí údajů s odůvodněním, že tyto informace nelze zjistit jinak. Není žádné další odůvodnění a nebude ani poté. A proti výzvě se nelze odvolat. Pokud komora výzvě nevyhoví, tak jí Generální finanční ředitelství uloží pokutu a teprve proti ní se lze bránit. Při délce správních soudů máme s každou výzvou o zábavu postaráno na pět let,“ uzavírá.