Pod kapotou i v nádrži auta. Zdolat Berlínskou zeď chtělo velkou odvahu

12. srpen 2016

Zaostřeno

Byla to zeď, u které američtí prezidenti v projevech vyzývali ke světovému míru. Když před 55 lety rozdělila totalitní Východ a svobodný Západ, stala se asi největším symbolem studené války. Berlínská zeď roztrhla rodiny i přátele. Kdo se chtěl setkat znovu, musel betonové panely překonat. Východní Berlíňané při cestě na Západ riskovali životy.

Jen pár kroků od stanice U-Bahnu Kochstraße na širokém bulváru Friedrichstraße byl zřejmě nejznámější hraniční přechod mezi východním a západním Berlínem – Checkpoint Charlie.

Dnes ho připomíná maketa celní kukaně, hned vedle je muzeum plné nejrůznějších příkladů lidské vynalézavosti inspirované neuvěřitelně silnou touhou po svobodě.

„Tady v tom autě uteklo 55 lidí,“ ukazuje mi průvodkyně Esmei malý automobil u vstupu, „neseděli na sedačkách, ukrývali se v malém prostoru u motoru pod kapotou. Muselo to být velmi nepohodlné. Takhle schování zůstali až do doby, než auto přejelo hranici. Asi 70 minut.“

Figuríny ukazující příklady útěků z Východu na Západ|foto: Matěj Skalický

Lidé se ukrývali třeba i v nádrži auta, v kufrech, utíkali tunely, v horkovzdušných balónech, v podomácky vyrobených kajacích. „Bylo jim jedno, jestli je chytí, protože cítili, že stejně nemůžou na Východě žít šťastný život,“ dodává Esmei s tím, že cesta za svobodou vyžadovala opravdu velké odhodlání.

Postavili ji narychlo, byl to šok

Zeď za osmadvacet let překonalo odhadem pět tisíc lidí. Ne všichni se ale se svými rodinami za zdí šťastně shledali. „Odhady jsou někde mezi 150 až 270 oběťmi. Poslední zastřelený byl na Berlínské zdi ještě v roce 1989, takže až do konce byla velmi přísně hlídána,“ zmiňuje Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Jaltská dohoda po válce rozdělila celé Německo do okupačních zón. Na Západě je spravovali Francouzi, Briti a Američané – vznikla zde Německá spolková republika.

Na Východě Sověti založili Německou demokratickou republiku, tedy NDR. Začala se budovat Železná opona. Berlín byl na východ od opony, odříznut od Západu. Také tady měli ale Spojenci své tři okupační sektory.

Právě Berlín zpočátku sloužil jako hraničních přechod mezi Východem a Západem. Vše se změnilo v noci z 12. na 13. srpna roku 1961. Západní Berlín obehnal nejprve ostnatý drát, posléze přes 150 kilometrů dlouhá a přes 3,5 metru vysoká zábrana – betonová zeď s pásmem smrti a automatickými střílnami.

Vojáci v dobových uniformách na Checkpoint Charlie|foto: Matěj Skalický

Berlínská zeď nakonec padla za všeobecného zájmu světových médií dne 9. listopadu roku 1989. Dnes už z ní v německé metropoli zbylo jen pár posprejovaných betonových bloků a vzpomínka v myslích těch, kteří si historii připomínají, aby se už nikdy neopakovala.