Pochybnosti o době zániku neandrtálců

6. únor 2013
Rekonstrukce podoby neandrtálce (Zagros Paleolithic Museum, Kermanshah)

Datování nálezů z neandrtálských nalezišť na Pyrenejském ostrově nemusí být podle nové studie spolehlivé. Poslední populace neandrtálců tak možná vyhynula mnohem dříve, než si myslíme.

Pyrenejský poloostrov je považován za poslední útočiště neandrtálců. Datování fosilních nálezů až dosud naznačovalo, že jižně od řeky Ebro žili před 36 000 lety a v gibraltarských jeskyních dokonce ještě před 28 000 lety. Moderní člověk do této oblasti přišel asi před 42 000 lety, takže oba druhy poměrně dlouho dobu koexistovaly. Nová studie však přináší pochybnosti.

V kostech lidí i zvířat, které pocházejí z nalezišť na Pyrenejském poloostrově, hledal mezinárodní tým vědců zbytky bílkoviny kolagenu, které by se daly věrohodně datovat. Uspěli jen u osmi kostí, které byly objeveny na nalezištích ve španělských provinciích Guadalajara (Jarama VI) a Málaga (Zafarraya Cave). Vědci kolagen přečistili ultrafiltrační metodou, které odstraní fragmenty degradovaných molekul proteinů a aminokyselin. Zůstanou tak jen čistá vlákna kolagenu, která umožní přesnější datování radiokarbonovou metodou. Její výsledky ukázaly, že nálezy nejsou staré méně než 42 000 let, jak se zatím vědci domnívali – jejich stáří je nejméně o 10 000 let vyšší.

O zvlášť markantní rozdíl jde v případě jedné kozí kosti, která byla nalezena ve stejné vrstvě jako kosti neandrtálců: původně bylo její stáří stanoveno na 33 000 let, nově na 46 700 let.
Je to velký posun, který naznačuje, že pokud se vůbec moderní lidé s neandrtálci na Pyrenejském poloostrově setkali, nepřesáhla doba jejich koexistence pár tisíc let.

Zdroj: PNAS

Spustit audio
autor: redakce ČRo Leonardo