Počátky lidstva: život v izolaci
Asi před 150 000 lety se lidstvo rozdělilo do několika malých populací ve východní a jižní Africe, které se následujících téměř 100 000 let vyvíjely na sobě zcela nezávisle. Do jedné populace se spojily až někdy před 40 000 lety, krátce před tím, než se člověk vydal z Afriky osídlit zbytek světa. Téměř polovinu své historie tedy náš druh prožil v relativně malých, mezi sebou nijak nekomunikujících skupinkách.
Vyplývá to z analýzy více než 600 vzorků mitochondriální DNA, které vědci získali od příslušníků různých kmenů z celé Afriky. Výzkum je součástí genografického projektu National Geographic.
Dostupná paleoklimatická data ukazují, že před 135 až 90 000 lety postihla východní Afriku opakovaná sucha. Právě ta mohla být prvotním hybatelem rozdělení tehdejší lidské populace.
Nové výsledky opět ukazují, co vše se o své minulosti můžeme dozvědět ze studia DNA dnešních lidí. Už dříve se například ukázalo, že člověk v minulosti stál nejméně jednou na pokraji vyhynutí. Před 70 000 lety zřejmě v Africe přežívaly pouhé 2000 příslušníků našeho druhu. Historie lidstva tedy mohla skončit dříve, než pořádně začala.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
