Pobyty v zahraničí mění pohled na život i studium. Erasmus+ rozvíjí sebevědomí i sociální dovednost
Studijní program Erasmus propojuje Evropu už bezmála 40 let. Největší přínos je komunikace v cizím jazyce, nové životní zkušenosti, rozvoj samostatnosti a bourání předsudků. Na zahraniční studijní pobyty v rámci evropského programu ale můžete jet na skoro všech stupních vzdělání. Jako studenti i jako učitelé. O přínosech studia v zahraničí diskutují hosté v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.
Editace: Markéta Vozková, Daniela Vrbová
Sound design: Jaroslav Pokorný
Hosté epizody:
Bára Poláková, herečka a zpěvačka
Eva Kloudová, mezinárodní organizace Youth and Environment Europe, Asociace neformálního vzdělávání ANEV
Martina Nevolná, vedoucí oddělení komunikace Domu zahraniční spolupráce
„Na pobyt v zahraničí jsem jela s tím, že jsem si přála objevit něco nového,“ říká herečka a zpěvačka Bára Poláková, která byla na studijních pobytech v Utrechtu a v Londýně, kam odjela ještě před maturitou. Strávila také čas na Havaji.
Přiznává, že před odjezdem měla jako možná každý obavy, o co všechno doma přijde: „Kamarádka, která jezdila často do Paříže, mi řekla, ať se nebojím, že tady se nic nezmění, ale že pro mě se toho přitom změní strašně moc.“
Čtěte také
Dodnes se řídí mottem, že když má člověk obavu z toho, že o něco doma přijde, tak to většinou tak není.
„Člověk přijede z pobytu zkušenější o všechno to, co poznal, a váží si toho, co má. Má obrovský pocit vděčnosti za to, co tady žil a může žít. Za kamarády, které má. Já jsem si ale vždycky na pobytu našla i nové kamarády a bavíme se doteď,“ dodává zpěvačka a herečka a pobyt v zahraničí každému doporučuje:
„I kdyby se ten program netrefil do očekávání, tak vám to vždycky něco dá. I kdyby jenom to, že se člověk hrozně rád vrátí domů, tak je to pořád skvělé, protože objeví tu vděčnost.“
Zvýšit sebevědomí
Program Erasmus+ se už dávno nezaměřuje jen na vysokoškoláky. Vyjet do ciziny díky němu mohou také středoškoláci, pedagogové a pracovníci s mládeží, kteří se věnují neformálnímu vzdělávání.
Své zkušenosti ze zahraničí sdílí také Eva Kloudová, která působí v mezinárodní organizaci Youth and Environment Europe a také v Asociaci neformálního vzdělávání ANEV:
Čtěte také
„Pobyt v zahraničí mě posunul. Vyléčilo mě to z náznaků xenofobie. Je to skvělá zkušenost setkat se s jinými lidmi a přestat je hodnotit,“ přibližuje a pokračuje:
„Zkušenost ze zahraničí může být leckdy drsná. Člověk je tam sám, někdy je tam draho, někdy se tam stanou nějaké nekomfortní situace, na které člověk není připravený.“
Kritický je hned začátek pobytu. „Pro mladé lidi je to často jejich první zkušenost, kdy jedou do zahraničí bez rodičů. Už jen to, že to zvládnou, je pro ně velmi posilující. Získají větší sebevědomí,“ poukazuje.
Kloudová doporučuje také programy určené pracovníkům s mládeží. Program Marker nabízí dlouhodobé česko-slovenské školení zaměřené na rozvoj kompetencí v neformálním vzdělávání. Youth and Environment Europe dává účastníkům možnost rozšiřovat znalosti o klimatické změně a životním prostředí prostřednictvím tematických projektů po celé Evropě.
Rostoucí poptávka
Zájem Čechů o zahraniční pobyty roste. „Nedokážeme saturovat celou potřebu s tím rozpočtem, který má Česko přidělený, a podpořit všechny kvalitní projekty. Bylo by potřeba 3,6násobně navýšit rozpočet,“ říká Martina Nevolná, vedoucí oddělení komunikace Domu zahraniční spolupráce.
„My rozdělujeme granty institucím a naší úlohou je, aby všechny vysoké školy, střední školy a vzdělávací instituce měly možnost si u nás požádat o grant. Aby projektová žádost a celý projekt měly dostatečnou kvalitu, protože ten proces schvalování je velmi náročný,“ poukazuje.
Čtěte také
Nejvíce chtějí čeští studenti vyjíždět do Německa, Itálie, Španělska, Portugalska a na Slovensko, vyjet se dá ale i do zemí mimo Evropské unie. Stipendia jsou nastavována Evropskou komisí, ovšem národní agentury mají možnost do toho vstupovat.
„Zohledňujeme náklady na život u nás a snažíme se to vypočítat v porovnání se zemí, kam studenti mohou vyjíždět,“ popisuje Nevolná.
Vyjíždět mohou i pedagogové na takzvané stínování na pracovišti. „Navštíví podobnou instituci té své a sledují, jak to dělají v zahraničí, jak tam učí. Můžou získat novou inspiraci, přijít na nové metodiky. Cílem potom je přivést to, co odpozorují, do domovské instituce,“ uvádí.
Nevolná připomíná, že v pondělí 13. října začínají ErasmusDays, pravidelný týden shrnutí zajímavých projektů v rámci Erasmus+.
Jaké změny se chystají od roku 2027? Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.


