Pobloudilá blízkovýchodní mise Jimmyho Cartera

V roce 1978 sice zprostředkoval mírovou dohodu mezi Egyptem a Izraelem, která byla vůbec první izraelskou smlouvou s arabským státem, ale bez dobré vůle Anwara Sadata a Menachema Begina by byl Carter dopadl stejně jako při své současné misi. Bývalý prezident se na ně vydává pravidelně s touhou vyřešit tu či onu krizi, a vrací se často s ostudou, ale s neutuchajícím optimismem. Aby dokázal, že "je třeba jednat s každým", potřásal si rukou s Fidelem Castrem a praotce teroristů Jásira Arafata nazýval "opravdovým přítelem". Izrael ho považuje za neobjektivního; především po jeho předloňské knize o izraelsko-palestinském konfliktu, která jej popisuje jako stát uplatňující apartheid. Tentokrát se Carter rozhodl jednat s palestinským teroristickým hnutím Hamas. Americká televizní stanice Fox News vyzvala vládu, aby Carterovi odebrala cestovní pas, aby už nemohl Americe škodit, deník Washington Post označil jeho výpravu za "ze všech nejškodlivější", a dokonce i libanonský list Daily Star nazval Cartera "hejlem vůdce Hamasu Chálida Mišala".

Americká vláda Cartera upozornila, že Hamas je na seznamu teroristických organizací, a od jeho cesty se distancovala. Izraelský premiér Ehud Olmert se s ním odmítl sejít, prezident Šimon Peres mu sdělil, že jeho počínání poškozuje Izrael a narušuje mírový proces, a palestinská samospráva Mahmúda Abbáse ho varovala, že jednáním s Hamasem legitimizuje puč hnutí v pásmu Gazy a nahlodá autoritu samosprávy. Carter se však s Chálidem Mišalem v Damašku sešel dokonce dvakrát a kromě něj i se syrským prezidentem Bašarem Asadem, na jehož zemi uvalily Spojené státy sankce kvůli podpoře terorismu.

Carter na své "soukromé cestě s cílem prozkoumat možnosti míru", jak ji nazval, vyzkoumal několik věcí, které jsou většinou všeobecně známé. Při pokusu o sjednání příměří mezi Hamasem a Izraelem se od Mišala dozvěděl, že podmínkou je zastavení izraelských vojenských operací nejen v pásmu Gazy, ale i na Západním břehu, což Hamas řekl už mnohokrát a Izrael to stejně často odmítl. Carterovi ušlo, že hnutí o pouhý den dříve odmítlo tutéž nabídku předloženou Egyptem. Nezaznamenal také, že v okamžiku jednání podnikli Mišalovi ozbrojenci už čtvrtý pokus o proražení hranic z pásma Gazy do Izraele a o únos izraelských vojáků v posledních deseti dnech, kdy výrazně vystupňovali napětí a zabili tři vojáky a dva civilisty. Carter označil blokádu pásma Gazy za "zločin a zvěrstvo", aniž si povšiml, že důvodem mezinárodního bojkotu je neochota Hamasu uznat právo Izraele na existenci a vzdát se ozbrojeného boje. Cílem Hamasu dál zůstává zničení Izraele, ale Carter s jeho vůdcem podle jednoho účastníka jednání hovořil jako s představitelem "osvobozeneckého, a nikoli teroristického hnutí".

Pozornost upoutalo jediné Carterovo prohlášení - ale jen nakrátko, dokud je neupřesnil Mišal: Hamas je připraven přijmout právo Izraele na "sousedský život v míru" i případnou mírovou dohodu sjednanou samosprávou, pokud ji Palestinci schválí v referendu - ale jen v případě, že se samospráva udobří s Hamasem. Pak by se prý hnutí smířilo s palestinským státem s hranicemi z roku 1967. Mišal doplnil, že pokud Izrael navíc zruší všechny židovské osady a přenechá Palestincům Jeruzalém jako jejich hlavní město, Hamas bude židovský stát tolerovat a 10 let na něj nebude útočit. Potom zřejmě znovu začne. Mišal však zdůraznil, že i kdyby Izrael všechny podmínky splnil, Hamas jej nikdy neuzná. Jeho mluvčí Sami abú Zuhrí k tomu dodal, že hnutí výsledky případného palestinského referenda možná respektovat nebude a že uznání palestinského státu by stejně bylo pouze "přechodné".

Carter nedosáhl ani svého dalšího cíle - osvobození izraelského desátníka Gilada Šalita, který byl unesen před skoro dvěma lety. Hamas za něj nadále požaduje propuštění tisíce svých vězněných členů odsouzených za vraždy a nově připojil i požadavek otevření hranic pásma Gazy. Jediným konkrétním výsledkem Carterovy mise je Mišalův slib, že Šalitovi bude povoleno napsat dopis rodičům - teprve druhý za 22 měsíců.

Jinak nic nového. Jediné, co se Jimmymu Carterovi podařilo, bylo přesně to, před čím ho všichni varovali - Hamas prohlásil, že Carterovo setkání znamená uznání legitimity hnutí. Carter se také rozhodně zviditelnil, což byl hlavní cíl jeho mise. Hamas svůj postoj nezměnil a k ústupkům má stále stejně daleko.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .