Po zimě léto a v létě zima. Příčinou je úbytek sněhu v Arktidě, tvrdí klimatolog

22. květen 2018

Počasí v Evropě je naruby. Rekordně teplý duben, spíše mírná zima s nedostatkem sněhu a k tomu loňské sucho. To vše dohromady způsobilo, že v květnu je v řekách tolik vody, jako jindy uprostřed parného léta.

„Dochází k anomáliím, souvislost s globální změnou klimatu je zřejmá. Na teplo a sucho si stěžovali i ve Skandinávii,“ říká Dalibor Janouš, zástupce ředitele Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe. Za vše mohla tlaková níže, která se na delší dobu zastavila nad západní Evropou.

Sucho bude až do půlky května. Jedna bouřka nic nezmění, říká bioklimatolog

Sucho (ilustrační foto)

Určitě jste už stačili zaznamenat aktuální nebývalé sucho, navíc hned na jaře. Čeká nás sucho po celý rok 2018? Bude se opakovat katastrofální nedostatek vody z roku 2015?

Přičinou je úbytek sněhu v Arktidě, což ovlivňuje proudění v nejvyšších vrstvách atmosféry. „Tzv. zonální proudění, které dříve šlo od západu na východ, se začíná kroutit, což může i za rychlé střídání počasí z teplého do studeného, jakmile vlna přejde,“ uvádí.

Tato změna podle Janouše způsobila, že v Česku letos téměř nebylo jaro. „Jara bývají velice krátká, letos obzvlášť. Mělo to výhodu, že nepřišly neočekávané mrazy, které ničí úrodu, ale zase přišlo sucho,“ dodává Janouš.

Lze očekávat, že v létě bude chladnější počasí, zatímco ve Skandinávii budou třicetistupňová horka. K tomu dochází a bude docházet.
Dalibor Janouš

Vody je stejně, ale...

Studie vědců z České zemědělské univerzity, kterou otiskl časopis Nature, ukázala, že v Evropě už devadesát let trvá vůbec nejvlhčí období za poslední tisíciletí. Zároveň ale dochází k rozevírání nůžek mezi suchým jihem a čím dál vlhčím severem. Česko je na rozhraní a voda by proto ubývat neměla.

Čtěte takéSucho, nebo vlhko? Podle studie českých vědců je v Evropě nejvíc vody za tisíc let

Podle Janouše ale výsledky nelze interpretovat tak, že se sucho přeceňuje. „Zkoumali letokruhy stromů a tím, že jsme v industriální době hnojili krajinu, tak stromy přirůstaly více. Pravda je, že množství vody asi zůstane stejné, ale mění se její distribuce,“ upozorňuje.

Například při bouřkách voda rychle spadne, ale efekt z hlediska zavlažení půdy může být zcela minimální. „Změnili jsme krajinu a její schopnost vstřebávat vodu jsme snížili až o čtyřicet procent. Zcelovaly se lány, vznikaly lesní monokultury a používala se chemická hnojiva místo organických,“ vysvětluje. Kvůli vyšším teplotám se také více vody odpaří.

Více přehrad

Na úrovni silného nebo mimořádného sucha je podle Českého hydrometeorologického ústavu nyní 62 procent mělkých vrtů, ve kterých hydrologové měří hladinu podzemní vody. Ve východních Čechách už podle Janouše majitelé studní pociťují sucho.

„Studny se převrtávají a jde se hlouběji, ale důsledek je, že hladina spodní vody v regionu klesá,“ zdůrazňuje Janouš. Je prý třeba změnit hospodaření s vodou i její záchyt v krajině. Vzniknout by například měly nové přehrady. 

autoři: Michael Rozsypal , ert
Spustit audio

Související